Předposlední březnový pátek se točil kolem slunce a jara. Nejprve jsme dopoledne mohli sledovat částečně zatmění, odpoledne bylo potom možné pozorovat v sedlecké katedrále Nanebevzetí Panny Marie paprsek zapadajícího slunce putující hlavní lodí chrámu.
.
Světelný jev se v sedlecké katedrále každý rok opakuje ve dnech jarní a podzimní rovnodennosti. Podmínkou je, aby venku svítilo slunce, které vlastně hraje hlavní roli. „V určitou chvíli dopadá paprsek na střed oltáře, kde je situována Panna Marie,“ vysvětluje Petr Jakeš ze sedlecké farnosti. Jedná se o moment prožitý pokaždé jinak – viditelné propojení architektury starých mistrů s časem, světlem – vesmírem, vždy závislé na konkrétním časovém momentu určeném počasím. Pomyslné zastavení v čase a prostoru v den jarní rovnodennosti bylo letos spojené s hudbou moravské kapely Paprsky. Jako již v minulých letech, také letos poputuje výtěžek z dobrovolného vstupného na dobrou věc, konkrétně na aktivity sdružení Cesta životem bez bariér, o.s.
(red)
.
[nggallery id=623]
.