Kutná Hora se od 6. do 15. června opět promění v centrum světové komorní hudby. Umělecký ředitel festivalu renomovaný violoncellista Jiří Bárta zvolil pro osmnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora skutečně originální téma. Letos vzdává poctu jedné z nejvýraznějších hudebních osobností 20. století – ruskému skladateli Dmitriji Šostakovičovi.
„Repertoár letošního ročníku jsme sestavili na počest padesátého výročí smrti skladatele, jehož jméno se zásadním způsobem zapsalo do kulturních i politických dějin dvacátého století. Dílo Dmitrije Šostakoviče fascinuje svou uměleckou intenzitou stejně jako jeho příběh skladatele ve stalinistickém Sovětském svazu. Jeho boj o uměleckou svobodu, vnitřní konflikt i úzkost člověka, jehož každý umělecký čin či osobní projev je hodnocen aparátem komunistické ideologie, stejně jako veřejností i uměleckými (ne)přáteli. Příběh nadčasový a nesmrtelný,“ uvedl Jiří Bárta a doplnil, že výběr Šostakovičových děl z komorní oblasti staví do protikladu s díly světové literatury. Příkladem je večer Šostakovičových preludií s preludii Chopinovými, Šostakovičovy písně proti písním Mahlerovým, Mozartův klarinetový kvintet proti klavírnímu kvintetu Šostakoviče. Odlehčením jsou jazzové suity Bollinga a Šostakoviče nebo populárně laděný večer Epoque Quartetu v kontrastu s Šostakovičovým klavírním koncertem. Pokusem o usmíření dvou národů je zařazení houslové sonáty ukrajinského skladatele Valentina Bibika vedle klavírního tria Dmitrije Šostakoviče.
„V souvislostí s ruskou agresí proti Ukrajině si dovolím malé zamyšlení. Právě jsem se vrátil z delšího turné s Národní filharmonií Lvov ve Velké Británii, ve Lvově jsem i předtím dvakrát hostoval již v době válečného konfliktu. Z nesčetných konverzací s mými novými přáteli z orchestru byl jasný jednoznačný odpor proti všemu ruskému, ruskému jazyku, ruské kultuře, Šostakoviče nevyjímaje. Najít jeho jméno na programech ukrajinských orchestrů je v současné době nemyslitelné. Stojím za ukrajinským národem, ale zároveň se domnívám, že hudba skladatele, který útiskem diktátorského režimu trpěl, nenese zodpovědnost za činy současného ruského režimu a naopak její významné připomenutí může pomoci vyrovnání se s historií i současností. Taková je moje touha, takový je smysl letošního ročníku Mezinárodního festivalu komorní hudby v Kutné Hoře a já doufám, že ho tak i posluchači přijmou. Závěrem připomínám, že celý ročník festivalu je zkoušen na místě, jednotlivé programy jsou unikátní. Pozvání přijali osobnosti, jako jsou m.j. v Kyjevě narozený Konstantin Lifschitz, moldavská houslistka Alexandra Conunova, slovenský houslista Milan Pala, violista Vladimír Bukač, klavíristka Terezie Fialová, klarinetista Irvin Venyš nebo již zmíněný Epoque Quartet a mnoho dalších,“ dodal Jiří Bárta
Mezinárodní hudební festival Kutná Hora se stal již neoddělitelnou součástí kulturního dění v tomto středočeském městě s vysokou návštěvností z celé naší republiky i ze zahraničí. Festival komorní hudby již poosmnácté přináší do Kutné Hory napínavé střety skladatelů zřídka hraných proti skladatelům všeobecně řazených do kategorie „geniální“. Bohatá posluchačská návštěva minulých ročníků naznačuje, že tato cesta je správná a není důvod ji měnit. Navíc je i pro zúčastněné interprety často objevná a obohacující.
Mezinárodní hudební festival Kutná Hora 2025, jehož uměleckým ředitelem je violoncellista Jiří Bárta, se koná pod záštitou ministra kultury ČR a města Kutné Hory.
Více na webových stránkách ZDE.
tz, red