Jubilejní 20. ročník Sympozia současného výtvarného umění Jenewein – Kutná Hora byl zahájen 1. července přivítáním umělců místostarostou města Kutné Hory Vítem Šnajdrem (Piráti). “Přeji vám, aby se vám ve městě líbilo a nasáli jste tvůrčí atmosféru,” řekl Vít Šnajdr. Sympozium současného výtvarného umění Jenewein – Kutná Hora je pořádané z iniciativy Galerie Felixe Jeneweina. Již po dvacáté mají mladí umělci příležitost reagovat přímo v historickém prostředí Kutné Hory na výlučnost introvertního malířského a kresebného díla Felixe Jeneweina, které zde na přelomu 19. a 20. století vznikalo. Letos výzvu přijali Jiří Kuděla, Adriana Sarnová, Gabriela Slaninková, Josef Čižmár a Leoš Suchan.
Slavnostní uvítání umělců se konalo v prostorách galerie, kde dnes 1. července od 17 hodin bude slavnostně zahájena výstava Felix Jenewein 1857 – 1905 studie a definitivy.
Dočasným ateliérem se pětici účastníků sympozia stanou na dva týdny prostory bývalého zámečnictví v Nádražní ulici v Kutné Hoře. “Rád vás tam navštívím a podívám se na vaši tvorbu,“ řekl místostarosta a poděkoval řediteli galerie Aleši Rezlerovi za to, že každoročně sympozium pořádá. „Je oživením kulturního života v Kutné Hoře,“ dodal Vít Šnajdr. S tvůrčími výsledky letošních účastníků sympozia se bude moci veřejnost seznámit na výstavě, která se v Sankturinovském domě uskuteční na přelomu srpna a září.
pra
—–
JIŘÍ KUDĚLA *23. 10. 1976, Zlín
STUDIUM
1991- 1995 SUPŠ Uherské Hradiště; 1995 – 2002 FaVU VUT Brno (prof. Jiří Načeradský); 2000 – Facultad de Bellas Artes, Castilla la Mancha, Cuenca, E; 2014 – 2017 doktorandské studium ASP Wroclaw (prof. Pawel Jarodzki) PL.
Samostatné výstavy
1996 – Galerie gymnázia, Frýdlant nad Ostravicí (se Z. Sedleckým); 1997 – Galerie Váp, Zlín; 2000 – Abierto, Vrah, Rožnov pod Radhoštěm; 2003 – Vila, Avion club a restaurant, Praha; Průřez, Galerie Černý pavouk, Ostrava; 2004 – Alfa – Omega, Café Alfa, Brno; 2006 – VILAdnes, Galerie Červený kostel, Hlučín; 2007 – Zaměřeno, Galerie České spořitelny, Ostrava; Fajnsamr, Důl Michal, Ostrava (s D. Fialovou); 2008 – Na místě, Galerie Jáma 10, Ostrava; Zájezd, Galerie na hvězdárně, Zlín; 2009 – Mí známí, Galerie Dole, Ostrava; 2010 – Archival Backup, diagnostické centrum, Ostrava; Facebook, Muzeum regionu Valašsko, Zámecká věž, Vsetín; 2011 – Hlavy, Galerie Beseda, Hukvaldy; 2012 – Kam sním?, Galerie Langův dům, Frýdek – Místek; Anonymous, Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava; 2013 – Camping, Galerie PORG, Ostrava; Expozice, Galerie Kabinet 207, Ostrava; 2014 – Expozice identity, Galerie Aula, ASP, Wroclaw, (PL); 2015 – Uni/formy, Galerie Kaple, Valašské Meziříčí; Teritoria, Galerie Swiatowid, Elblag, (s F. Kowolowskim), (PL); Uni/formy Galerie současné malby, Národní divadlo Moravskoslezské, Ostrava; Collagen, Galerie Saigon, Ostrava; 2016 – Lorem Ipsum, Galerie PORG, Ostrava; ReStart, galerie Kabinet 217, Ostrava; 2017 – Lorem Ipsum, Galerie Doma, Kyjov; Ekspozycja Tożsamości, Galerie Aula, ASP Wroclaw, (PL); Minulý čas, Galerie Jáma 10, Ostrava (s P. Matyskou); Fokus, Galerie Panský dvůr, Veselí nad Moravou (s D. Balabánem); 2019 – Hra na schovávanou, Galerie Radost, Havířov;
Umělec, malíř a pedagog katedry malby Fakulty umění Ostravské univerzity v Ostravě Jiří Kuděla, původem ze Zlína, patří již mezi střední generaci a na ostravské scéně je jeho dílo dobře známo. Samostatně vystavoval již v několika galeriích jako byly či jsou Výstavní síň Sokolská 26, Galerie Jáma 10, Galerie Černý pavouk, Galerie Červený kostel, Galerie Dole, Galerie Langův dům a další. Účastnil se řady kolektivních výstav v České republice i v cizině. – Tvorba Jiřího Kuděly (1976) se pohybuje mezi dvěma polohami. Obrazy v nichž se zabývá exteriérovými a interiérovými konfiguracemi architektonických částí. Postupně přechází od povšechných výseků staveb a zahrad ke kompozicím tématizujícím různá marginalizovaná zákoutí. Otevírá se cesta ke konceptualizované hře s prostorovými vztahy, zlomy, přechody a znejistěním zobrazovaného námětu. Rozvíjí hru s variabilitou a variacemi několika obrazových ploch, jindy s izolovaným obrazovým výsekem. Druhou polohou tvorby je zájem o klasický malířský námět – portrét. Nejde ale o podobiznu jako prostředek záznamu fyziognomie a psychofyzických vlastností konkrétních lidských bytostí. V monotypech a obrazech se mnohem víc zajímá o průzkum možností a únosnosti zvoleného tradičního námětu. Využívá širokou škálu technických postupů a formálních přístupů, s jejichž pomocí původní konvenčně malovanou či nafocenou podobiznu přetváří přidáváním vrstev, rastrováním, prací s šablonami a s náhodou zbavuje portrét konkrétnosti. Zvoleným konceptem se dostává k „portrétu“ jako zobecněné otevřené struktuře, jež tematizuje především samotnou malbu. Otevírá imaginativní pole podvědomí, strhává pozornost k novému až absolutnímu malířskému projevu. Poukazuje na téma identity a identifikace.
ADRIANA SARNOVÁ
STUDIUM
2013-2019 AVU Praha, ateliér kresba (J.Petrbok)
VÝSTAVY
2015 – Ateliér Jiřího Petrboka a Petra Vaňouse na AVU, Dům U zlatého prstenu, Praha; Jehla v kupce sena, Topičův salon, Praha; 2018 – Kostel sv.A.Paduánského, Most; 2019 – Nejkrásnější věk: diplomanti AVU, AVU Praha;
GABRIELA SLANINKOVÁ *1992, Čáslav
STUDIUM
208-2012 Střední průmyslová škola oděvní, obor modelářství a návrhářství oděvů, Praha; 2017 – Hochshule für Bildende Künste Dresden, atelier malby prof.Ch.Macketanze, Drážďany; 2013-2019 atelier Kresba (J.Petrbok), AVU Praha.
SAMOSTATNÉ VÝSTAVY
2018 – Hedaches, Senatsaal, HfBk Dresden;
SKUPINOVÉ VÝSTAVY
2011– 50+5, Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy; 2014 – Pokoj pro Petrboka, Containall, Praha; 2015 – Černý koně, Adam Gallery, Brno; První výstava – Atelier kresby / škola Jiřího Petrboka, Dům U Zlatého prstenu, Praha; Nezapomeň, výstava atelieru kresby Jiřího Petrboka, Galerie Sladovna, Žatec; Via Young Art, atelier Jiřího Petrboka, Galerie Via Art, Praha; Pokoje IV, Containall, Praha; 2016 – Pavilon 34, Galerie 1.patro, Praha; Zastavení, Starý pivovar, Kutná Hora – Sedlec; Pokoje V, Containall, Praha; 2017 – Mixed Pickles II, Galerie Brühlsche Terrase, Hochschule für Bildende Künste, Dresden; 2018 – Sokolovský zázrak, Klášterní kostel Sv. A. Paduánského, Sokolov; 2019 – Nejkrásnější věk. Diplomanti AVU 2019, AVU Praha;
Zastoupení ve sbírkách
Collett Prague / München
JOZEF ČIŽMÁR *1993, Hradec Králové
STUDIUM
2013-2019 AVU Praha, atelier Kresba (J.Petrbok)
VÝSTAVY
2015 – Ateliér Jiřího Petrboka a Petra Vaňouse na AVU, Dům U zlatého prstenu, Praha; 2019 – Nejkrásnější věk: diplomanti AVU, AVU Praha; Martin Gerboc presents authors of the Neue Wilde, DOT. Contemporary Art Gallery, Praha
LEOŠ SUCHAN *1989, Tábor
STUDIUM
2010 – 2011 Fakulta výtvarných umění VUT v Brně, Ateliér malířství (Doc. MgA. Petr Kvíčala); 2011 – 2016 Akademie výtvarných umění v Praze, Ateliér malířství (Prof. Zdeněk Beran, Prof. Michael Rittstein).
SAMOSTATNÉ VÝSTAVY (výběr)
2012 – Malé formáty, Antikvariát a galerie Bastion, Tábor; 2013 – Lidé a hladiny, Transparent Galerie, Praha; 2014 – Narušení, Galerie U Kunštátů, Praha; 2015 – Nová vlna, Galerie Litera, Praha; 2016 – Druhá vlna, Galerie Litera, Praha; Obrazy na druhou, Galerie na Miladě, Praha; 2017 – Galerie u Klicperů, Hradec Králové; Fake, Galerie Dolmen, Praha; 2018 – Chutě v malbě, Galerie Zbraslav, Praha; Galerie Prostor 228, Liberec; Barokní kavárna, Dudes&Barbies Gallery, Praha; 2019 – Proti proudu, Galerie Gambit, Praha; Protiklady, Galerie Navrátil, Praha;
Leoš Suchan rozehrál složitou, mnohovrstevnatou a vnitřně strukturovanou hru o malbě jako iluzi; otevřel si tak vlastně možnost užívat oněch malířských prostředků, které podrobil svému zkoumání. Jistě se mu tedy, jako další kvalita, objevila i ryzí radost ze samotné malby, ba dokonce z krásné malby. Pro jeho výtvarnou invenci neexistuje žádné spočinutí v mechanické dovednosti. Není to pouhá fiktivní produkce malby, předem stanovený a propočítaný projekt, ale jakýsi seismograf, tedy energie, jejíž záznam má řád. Jako by se před námi otevíral „nevyčerpatelný“ cyklus, který kdysi začal otiskem ruky na stěně pravěké jeskyně a pokračoval přes zdánlivé ovládnutí světa až k otevření se světu. Leoš Suchan je totiž typem malíře, jehož bytostným jazykem, přestože k nám promlouvá prostřednictvím „zastavených příběhů či situací“, je řeč tvarů a barev. Jakékoliv pokusy o předpovědi o budoucí podobě tvorby Leoše Suchana nejsou na místě. Živá tvorba se vždy vymykala každému ukázňování konstruovanými předpověďmi, jakkoli erudovanými. Nicméně se zdá, že jeho dílo v sobě ukrývá stálé rozhodování k novému.
(Vlastimil Tetiva)