Opuštěná zámečnická dílna v Nádražní ulici 211 v Kutné Hoře byla od 1. do 14. července dočasným ateliérem účastníků XIX. ročníku sympozia Jenewein – Kutná Hora. Výzvu reagovat na výlučnost introvertního malířského a kresebného díla Felixe Jeneweina (1857 – 1905) přímo v historickém prostředí města Kutné Hory, kde na přelomu 19. a 20 století žil a tvořil, přijali Martin Froulík, Anna Osadnik, Ivo Sumec, Jan Vytiska a Dan Trantina.
Bývalé zámečnictví Aeros Staněk v Nádražní ulici č.p.211 na čtrnáct dní opět po roce ožilo a zavládla v něm tvůrčí atmosféra. V zadní části dílny tvořil Dan Trantina, jehož samostatnou výstavu uspořádala GFJ v lednu letošního roku. Když na letošním sympoziu přemýšlel o zadaném tématu, spojil si ho s Baronem Samedi, nejmocnějším duchem smrti. Jeho barvy jsou černá, bílá a fialová a také tak vystupuje z plátna Trantinova. „Je to postava z haitské woodoo mytologie,“ řekl Dan Trantina a dodal, že Kutná Hora je magické město a témata se zde nabízí sama.
Část dílenské haly, kde pod oprýskanou omítkou vyčnívají cihly, kde světlo proniká přes vysoká zašedlá dílenská okna a s podlahou prosáklou olejem, obydlel Ivo Sumec. Ve své tvorbě pracuje s různým odpadním materiálem, a i zde využil místní zdroje. „Smetl jsem prach, saze, opadanou omítku a zakomponoval do obrazu,“ řekl Ivo Sumec. Na dalším jeho díle je motiv pohovky, podobné, kterou má ve svém ateliéru. Tato však byla vytvořena v terénu barevným otiskem různých vzorků pneumatik, které našel v okolí.
Téma sympozia bylo blízké i Martinovi Froulíkovi. Inspirací pro něj byla i výstava obrazů Felixe Jeneweina, která je v Galerii Felixe Jeneweina v Sankturinovském domě v Kutné Hoře k vidění až do 25. srpna. Vybral si motiv jezdce vracejícího se z bitvy, tento Jeneweinův námět z barevného kvaše Bílá hora (1902) však ztvárnil po svém a použil vlastní invenci.
Letošní sympozium bylo i s mezinárodní účastí. Polská výtvarnice Anna Osadnik v Kutné Hoře měla samostatnou výstavu grafiky a keramiky v roce 2015. „Obvykle se nezabývám figurou, spíše abstrakcí,“ řekla Anna Osadnik a představila svá díla. Spící figury na obrazech, které při sympoziu vytvořila, evokují stav mezi snem a smrtí. Při sympoziu pokračovala i ve svém dlouhodobém projektu Line of Prospects (Linie horizontů), nekonečném obrazu. Každá ze součástí tohoto díla je odrazem určité situace, nebo reakcí na místo svého vzniku. Vytváří horizont autorčina vizuálního vědomí od roku 1997.
Pro Jana Vytisku byla účast na sympoziu nejen návratem do Kutné Hory, ale i setkáním s přáteli ze studií v Ostravě (Froulík, Sumec). Jan Vytiska měl v Kutné Hoře v roce 2017 samostatný projekt, výstavu obrazů s názvem Ďábel má ten nejmedovější hlas, dyť to přeci víš. „Téma sympozia je mi blízké. Kutná Hora je krásné gotické město. Jinak sem jezdím už deset let na festival Creepy Teepee,“ podotkl Jan Vytiska, a ocenil prostory dílny. „Je to úleva, když člověk někam vyjede a zjistí, že se tam dá natáhnout větší plátno a má příležitost pustit se do větších formátů,“ dodal Jan Vytiska.
Každý z účastníků sympozia věnuje minimálně jedno ze svých děl do sbírek Galerie Felixe Jeneweina, která uchovává odkaz a dílo Felixe Jeneweina, ale zároveň tematicky rozšiřuje sbírku o díla o reflexi současných výtvarných umělců. Aleš Rezler, ředitel Galerie Felixe Jeneweina hodnotí letošní ročník sympozia velice kladně. Ocenil, že žádný z umělců nevybočil výrazně ze svého autorského programu a nenechal se zlákat vidinou vzoru Jeneweina zcela. V jednotlivých dílech tak lze číst rukopis současných výtvarných umělců.
Díla, která při sympoziu vznikla, budou Galerií Felixe Jeneweina města Kutné Hory, která je pořadatelem sympozia, představeny veřejnosti v Sankturinovském domě od 13. září do 25.října 2019. Výstava bude zahájena za účasti autorů 13. září od 17 hodin, součástí vernisáže bude od 20 hodin koncert kapely Garage a Tony Ducháček na Palackého náměstí před sídlem galerie.
Monika Pravdová
