Výstava obrazů významného kutnohorského rodáka, akademického malíře, restaurátora a vysokoškolského pedagoga Jaroslava J. Alta byla zahájena 2. července ve výstavní síni Hrádku. Výstavu je možné navštívit do neděle 13. září každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin. V sobotu 12. září od 14 hodin je pro zájemce připravena komentovaná prohlídka výstavy s autorem.
„Jsem moc ráda, že se po dlouhé době opět můžeme setkat právě při takové příležitosti, jako je tato vernisáž,“ řekla při zahájení výstavy ředitelka Českého muzea stříbra Kutná Hora Světlana Hrabánková a uvítala vzácné hosty. Výstava je pořádána při příležitosti významného životního jubilea Jaroslava Alta. Jak připomenula kurátorka výstavy Jana Kolečková Veselá, Jaroslav Alt se v Kutné Hoře zasloužil o restaurování uměleckých děl a památek. „Mimo to se věnuje také psaní básní a pedagogické činnosti,“ řekla kurátorka výstavy a popřála autorovi za všechny mnoho dalších tvůrčích let, pevné zdraví. Úvodního slova při vernisáži se ujal kolega Jaroslava Alta z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze Ladislav Benyovszky. O hudební zážitek při vernisáži se postaral saxofonista Petr Valášek.
Vystavená díla vznikla v posledních třech letech a všechna spojuje téma – myšlenka obzoru, horizontu a krajiny, ve které autor 20 let žije. V prvním sále návštěvníka osloví čtveřice obrazů, každý o formátu 2×2 metry. „Tyto obrazy vznikaly zhruba rok a impulsem pro jejich vytvoření byl pohled na západ slunce z okénka letadla při odletu z Londýna,“ řekl akademický malíř Jaroslav Alt a dodal: „Všechny čtyři obrazy tematicky spojuje obzor – horizont – mez, na kterou dohlédneme, ke které na své cestě životem a světem putujeme, které ale nejsme schopni fyzicky dosáhnout, natož ji překročit.“
Výstava je pořádaná pod záštitou hejtmanky Středočeského kraje a děkanky Fakulty humanitních studií.
Jaroslav Alt se narodil 21. června 1950 v Kutné Hoře, vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1969 – 75 (prof. B. Slánský, K. Veselý, R. Ondráček). Věnuje se malbě, grafice a kresbě a do roku 2012 také restaurování uměleckých děl. Od roku 2000 žije a pracuje v Trstěnici u Litomyšle, jako pedagog působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1979 se zúčastnil více než 80 výstav v České republice, v Evropě, Asii i USA a uspořádal téměř 40 samostatných výstav v České republice a Itálii. Jeho díla jsou zastoupena v českých galeriích, ale také v galeriích a soukromých sbírkách v USA, Francii, Španělsku, Německu, Itálii či Japonsku.
K procesu samotné tvorby autor přistupuje velmi vážně a jeho malby vycházejí z hlubokých úvah. Obrazy zachycují jeden daný moment a to, jak člověk vnímá svou pozici v krajině, přírodě a ve světě. Jak malíř svůj vjem výtvarnými nástroji převádí do podoby obrazu, který možná čím víc se vizuálně, ale i ostatními smysly vnímanému objektu vzdaluje, tím větší má šanci stát se obrazem pravdivým. Výsledný obraz tak ovlivňuje synergie všech smyslů, a ačkoli má autor na začátku určitou představu o možném výsledku, v průběhu tvorby nutně dochází k její korekci i rozsáhlejším změnám a malíř stále více komunikuje spíše s obrazem než s předmětným objektem. Jeho tvorba už není nápodobou, ale hledáním pravdy obrazu, procesem, který má do značné míry volný a předem ne úplně předvídatelný průběh.
tz, pra
