Výstava v Dačického domě představuje významného českého malíře a grafika Alfonse Muchu i jako svobodného zednáře

Alfons Mucha svobodným zednářem je název výstavy, která byla v Dačického domě v Kutné Hoře zahájena 8. prosince za mimořádného zájmu veřejnosti. Vernisáži předcházely přednášky Doc. PhDr. Jany Čechurové PhD. a Jacoba Sadílka MSc, kurátora výstavy, které přiblížily Alfonse Muchu nejen jako významného českého malíře a grafika, autora Slovanské epopeje, secesních plakátů, návrháře, ale také jako zapáleného a horlivého představitele meziválečného řádů Svobodných zednářů v Československu. Záštitu nad výstavou, pořádanou Nadací Kutná Hora – památka UNESCO, převzal velmistr Veliké Lóže České republiky JUDr. Miloš Hošek, který se vernisáže osobně účastnil. Dagmar Fundová, ředitelka Nadace Kutná Hora – památka UNESCO, v úvodu mezi vzácnými hosty přivítala i pana Marcuse Muchu, pravnuka Alfonse Muchy.

„Můj pradědeček byl nejvyšším kommanderem, tedy nejvyšším představitelem českých zednářů. Vždy věřil, že jeden z hlavních účelů jeho umělecké tvorby, ve které se také promítly zednářské symboly a filozofie, bylo nikdy nebořit, naopak stavět mosty, které spojí humanitní spolky dohromady. Myslím, že tato myšlenka, která ho provázela celým jeho životem, je dnes zásadní pro nás pro všechny,“ řekl Marcus Mucha a poděkoval Dagmar Fundové, Jacobu Sadílkovi, Veliké lóži České republiky a všem, kteří se podíleli na výstavě.

Zednářství je opředeno tajemstvím, symboly… K zednářům patřilo mnoho významných osobností např. Edvard Beneš, Jan Masaryk, Alfons Mucha, Alois Rašín, František Křižík, Václav M. Havel a řada dalších.

„Svobodné zednářství je filosofické a morální hnutí, jež vzešlo z anglického osvícenství. Zednáři se sdružují ve společenstvích nazývaných lóže. Lóže se obvykle v ohraničené oblasti či státu spojují do většího (národního) celku – Velké lóže. Nejvýznamnější jednotkou však zůstává základní lóže. Jen v ní se přijímají kandidáti při starobylém zasvěcovacím rituálu. Ten podstatně umocňuje význam okamžiku, podobně jako například ceremonie akademické promoce. Nově přijatý člověk je zednář prvního stupně neboli učeň. Následuje druhý stupeň tovaryšský a cyklus je završen třetím stupněm – mistrem zednářem. Rituály jsou odvozeny od zvyklostí středověkých stavebních hutí a starozákonních příběhů a legend kolem stavby Šalamounova chrámu. Zednářské rituály a symboly jsou přes 300 let staré a jejich původ není spolehlivě doložen. Cílem zednářů sdružených v lóži je pěstovat lidumilnost a dobročinnost. Jsou toho názoru, že ke zlepšení života společnosti je třeba začít u sebe sama,“ je uvedeno na jednom z panelů výstavy. K vidění je řada předmětů zapůjčených z Muchovy nadace, od soukromých sběratelů.

„Zednářství, to je vlastně taková zvláštní mravouka obalená v symbolech, vyjadřovaná též symboly. Všechno je velmi dobře ukryto, ale otevřeno pro ty, kteří chtějí naslouchat,“ řekl mimo jiné Dr. Hošek. Zednáři používali symboly: například kružidlo, úhelnice, krokvice, kladivo. Neopracovaný kámen je symbol nedokonalého člověka, který pracuje sám na sobě, aby dokonalý byl. „Alfons Mucha byl nejen velice aktivním členem svobodných zednářů, ale svůj umělecký talent uplatnil k navržení a zhotovení mnoha předmětů pro použití v lóžích. Navrhl například jak lóžové odznaky, zástěry, diplomy, tak i předsednické kladivo a krásné broušené poháry,“ podotkl Dr. Hošek.

Alfons Mucha: „Zednářství uznává za základní své heslo Svoboda víry a svědomí. Odmítá všecko násilí, které by čelilo proti těmto svobodám, odsuzuje zároveň všecko pronásledování, všecky útisky lidí jiného smýšlení a jiné víry.“

Alfons Mucha se snažil propagovat svobodné zednářství všemi možnými prostředky. Symboly umisťoval ve svých dílech.

konstatovala Dr. Čechurová.

Pravděpodobně prvním zednářem v českých zemích byl Filip Josef hrabě Kinský, který byl přijat v roce 1731 do jedné anglické lóže v době, kdy působil v Londýně jako císařský velvyslanec. První zednářská lóže v českých zemích vznikla v Praze roku 1741.

Unikátní výstavu, která nechává nahlédnout do tajů zednářů v českých zemích, ale také do života Alfonse Muchy, potrvá v Dačického domě v Kutné Hoře do začátku dubna 2019.

M. Pravdová