Řadu let opuštěný a chátrající hotel Černý kůň, někdejší chlouba města, se rozpadá před očima. Majitelka objektu, který je zapsanou kulturní památkou, požádala 12. února 2020 o další povolení záboru. Na základě žádosti majitelky vydal odbor dopravy nové povolení záboru pro umístění lešení, tentokrát do 30. dubna 2020. Předchozí povolení bylo vydáno na období od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020. Práce na objektu však nebyly zahájeny.
Situace se podle vyjádření pracovníků odboru památkové péče opakuje již řadu let, objekt však i nadále chátrá a situace se zhoršuje. Z bezpečnostních důvodů v minulých letech musely být demontovány ozdobné prvky, unikátní kovová prosklená markýza s bohatým pozdně secesním dekorem na nad hlavním vstupem a také musela být zazděna okna z důvodu statického zabezpečení.
Podle slov majitelky bylo stavební povolení vydáno až po potřebném termínu k získání dotace, z projektu odstoupili i spoluinvestoři
„Na rekonstrukci objektu mám platné stavební povolení. Celý projekt rekonstrukce měl být realizován za pomoci dotačních prostředků, které mi byly dotačním úřadem přiděleny, a ve spolupráci s dalšími investory. Bohužel podmínkou podpisu dotační smlouvy bylo platné stavební povolení. Městský úřad rozdělil, těžko říci proč, územní a stavební řízení a ze strany sousedů, dříve vysokých úředníků městského úřadu, došlo k mnoha odvoláním, a tak mi stavební povolení bylo vydáno až po potřebném termínu. Paradoxně nedlouho poté, co termín stanovený v podmínkách dotace uplynul. Takže šance na dotace byla pryč a z projektu odstoupili i spoluinvestoři,“ konstatovala majitelka objektu Lucie Češpivová s tím, že aktuálně nemá k dispozici dostatek prostředků na plánovanou rekonstrukci. „V rámci svých finančních možností se snažím dostát požadavku stavebního úřadu Kutná Hora na zajištění objektu,“ dodala.
Dvoustupňové povolení stanovuje stavební zákon, lešení bylo postaveno na základě pokynů statika
Jak uvedl Rostislav Jukl, vedoucí stavebního úřadu MěÚ Kutná Hora, stavebním povolením ze dne 22. 11. 2010 byla na žádost vlastníka povolena stavba „Dvorní přístavba a stavební úpravy č. p. 314 Kollárova ulice v Kutné Hoře“. „Jednalo se o složitou stavbu v historické zástavbě, a proto se její umístění a povolení řešilo odděleně. Takto dvoustupňově – umístění a povolení stavby – stanovuje stavební zákon. Předložené dokumentace tomu odpovídaly, zvlášť byly pro územní i stavební řízení,“ konstatoval vedoucí stavebního odboru s tím, že územní rozhodnutí bylo vydáno po podání žádosti za dva měsíce. Následně bylo stavební řízení přerušeno z důvodu doplnění podkladů. Proti vydanému stavebnímu povolení se poté odvolali majitelé sousední nemovitosti a záležitost řešil odvolací orgán. „Od roku 2010, kdy stavební povolení nabylo právní moci, byla po projednání na žádost majitelky prodlužována jeho platnost, čili v roce 2013, 2014, 2016 a 2018. Po celé období nebyly práce zahájeny, ale byly prováděny kontroly statikem, stavebník zajišťoval průběžně kontrolu stavby. Na základě závěrů statického posudku z minulého roku předloženého majitelkou stavebnímu úřadu nařídil neodkladné zabezpečovací práce v závěru roku 2019. Rozhodnutí nabylo právní moci a je vykonatelné. Nebylo proti němu odvolání, a tedy bylo respektováno včetně stanoveného termínu provedení prací. Nařízené zabezpečovací práce představují zajištění stavby, pro definitivní stav je v platnosti stavební povolení z roku 2010,“ dodal Rostislav Jukl.
Lešení, které objekt v současné době obklopuje, bylo postaveno na základě pokynů statika k zabezpečení prostoru a okolí objektu a zabránění přístupu nepovolaných osob před dům č. p. 314. Majitelka sice nahlásila jméno stavebníka a firmy, která by měla zabezpečovací práce provádět, v daném termínu však opět zahájeny nebyly.
Zabezpečovací práce nebyly zahájeny, zajistí je exekutor
Pro nečinnost majitelky město začalo podle slov místostarosty Víta Šnajdra (ANO) jednat prostřednictvím právního zástupce města advokáta Pavla Bezoušky. „Vlastník nemovitosti v řádném termínu, který stanovil stavební úřad v Kutné Hoře, neprovedl v rozhodnutí uvedené zabezpečovací práce. Z tohoto důvodu byla věc předána exekutorovi, jehož povinností bude, aby tyto zabezpečovací práce zajistil dle právních předpisů,“ uvedl Pavel Bezouška a vysvětlil, že jakmile zabezpečovací práce, které bude exekutor zajišťovat, vlastník nemovitosti čili majitelka nezaplatí, náklady uhradí město a následně vynaložené finanční prostředky budou exekučně vymáhány na vlastníku nemovitosti. Předpokládané zahájení zabezpečovacích prací lze podle slov Pavla Bezoušky očekávat v horizontu jednoho měsíce.
Majitelka plánovala demolici bývalého hotelu
„Správní řízení na odboru památek MěÚ Kutná Hora ze dne 26. září 2017 ohledně demolice objektu, o kterou požádala majitelka objektu, bylo přerušeno, a to z důvodu probíhajícího řízení o zrušení prohlášení věci za kulturní památku, o kterou majitelka usilovala na ministerstvu kultury,“ vysvětlila Věra Žáčková z odboru památek MěÚ Kutná Hora a dodala: Je to mimořádně hodnotný objekt s pozůstatky středověkých konstrukcí. Středověké jádro domu pochází ze 14. století. Monumentalitu gotického objektu dokládají především valené klenuté sklepy z lomového kamene, které mají tři podzemní podlaží. Hodnotná je kamenná klenutá komora v zadní části domu, která pochází ze začátku 16. století. Z dosud dochovaných stavebních úprav je z roku 1919 kvalitní uliční fasáda s prvky moderny a secese: štuky, vstupní vrata s vyřezávanými detaily a především ve štítě figurální reliéf vzpínajícího se koně.
Hotelovou restauraci navštěvoval K. H. Borovský, v hostinci zemřel Petr Brandl
„Kromě velkého významu domu z hlediska dějin architektury má dům výrazné hodnoty kulturně historické. V tomto domě, od počátku 17. století využívaném mimo jiné jako hostinec, zemřel v roce 1735 Petr Brandl, jeden z největších malířů z doby baroka v Čechách. V domě bylo také provozováno první ochotnické představení v Kutné Hoře. Hotelovou restauraci při svém pobytu v Kutné Hoře v letech 1850 až 1851 často navštěvoval Karel Havlíček Borovský. Po polovině 19. století také v někdejším hotelu nějakou dobu bydlel Jakub Arbes, který v Kutné Hoře vedl první kutnohorské noviny Vesnu kutnohorskou,“ doplnil kutnohorský památkář Aleš Pospíšil.
Monika Pravdová
Dobové pohlednice, plakáty: Archiv Miroslav Štrobl