Vážení čtenáři Kutnohorských listů, v důsledku redakční chyby došlo v dubnovém vydání ve sloupku paní místostarostky Silvie Doušové ke zkrácení textu o dvě podstatné věty. Proto uvádíme sloupek v celém znění a paní místostarostce se omlouváme.
Monika Pravdová, redaktorka KHL
Vážení spoluobčané,
svůj sloupek píši v době, kdy se celá Česká republika ocitá v celoplošné karanténě. Lidé mohou chodit ven jen v nutných případech, za prací, pro léky, pro potraviny. Stejně tak je nařízeno vycházet ven jen s ochrannými pomůckami, jako jsou respirátory, roušky nebo alespoň šátky. Někteří tato doporučení respektují, jiní bohužel ne. I proto je v takové době potřebnější než kdy jindy, abychom k sobě byli navzájem ohleduplní a pomáhali si. A jsem opravdu potěšena, že tomu tak je. Lidé všemožných profesí se stávají dobrovolníky a šijí roušky. A kdo nešije, ten je roznáší. Nebo chodí nakupovat seniorům a rozváží jim léky. Další nám pomáhají roznášet letáky s důležitými informacemi a telefonními čísly. A mnoho jiného. Před těmi všemi smekám a moc si jich vážím. Koronavirová krize nás vytrhla z rutinního života a vrhla nás do nejistoty a obav. Avšak my jsme se nedali. Nečekáme jen s rukama v klíně, nehledíme jen na sebe. Aktivizovali jsme se. Pomáháme druhým a pomoc s vděčností přijímáme. Někdy lidé potřebují pocítit nebezpečí, aby si vážili okamžiků, kdy jim nic nehrozí. S kolegy nyní na radnici řešíme situace, které jsou pro nás nové, kdy musí jít politika stranou a všichni musíme sledovat jeden cíl, a to danou situaci nepodceňovat a zvládat vše s chladnou hlavou a zdravým rozumem. A troufám si říci, že se nám to daří. Nevím, co bude za dva týdny, až budete číst tyto řádky. To neví v tuto chvíli nikdo. Ale věřím, že po krušném období izolací a restrikcí budeme mít k sobě blíž než kdykoli předtím.
Silvia Doušová, místostarostka