Creepy Teepee je mezinárodní festival alternativní hudby, který oživí město o víkendu 11.–13. července. Na scéně se představí mnoho umělců z různých zemí světa a nabídnou návštěvníkům nevšední zážitek v prostorách Církevního gymnázia.
O letošním 16. ročníku, ale i o festivalu a především o osobních pohledech jsme si povídali se Štěpánem Bolfem a Jakubem Hoškem, kolegy z pořádajícího kolektivu A.M.180.
Creepy Teepee je komorní festival, který se zaměřuje na aktuální hudební scénu, a je specifický i svým vizuálním uměním, které kloubí s hudební složkou. Je jedinečným projektem, který určitě nelze popsat jedním slovem. Zkusíte ho popsat třemi?
Jakub: vizionářský, barevný, komunitní.
Co dělá Creepy Teepee Creepy Teepee? Čím je festival specifický?
Jakub: Festival tvoří lidé, kteří ho organizují, ale i lidé, kteří na něj jezdí. Je to komunitní akce. Specifická je odvaha být progresivní a nebát se jinakosti.
Štěpán: S kapacitou jeden tisíc lidí jde o miniaturní akci v porovnání s většinou hudebních festivalů, které v létě probíhají. Ale tím je Creepy Teepee zároveň i exkluzivnější pro ty, kdo na něj zavítají. Jiné je Creepy Teepee i svojí striktní dramaturgií zaměřenou na současnou hudební scénu. Snažíme se v tomhle směru nedělat ústupky a publikum to kvituje. Specifická je i komunitní pospolitost a koncentrace kreativních a neortodoxních lidí na straně umělců i diváků, kteří do Kutné Hory přijíždějí.
Jak skládáte line-up? Zaměřujete se na známá jména, která dlouhodobě sledujete, nebo hledáte nové tváře?
Jakub: Line-up skládáme podle třech faktorů. Vybíráme podle toho, kteří umělci se nám líbí a kteří mají potenciál, ale i podle profilu festivalu a jeho návštěvnictva.
Štěpán: Jde o kombinaci obojího (známá jména i nové tváře, pozn. red.), ale poslední roky se spíše zaměřujeme na novější jména. Souvisí to i s tím, že po různých otřesech poslední doby (zejména covid, dnes ale i např. Trumpova administrativa) se zvyk zejména zámořských kapel cestovat po Evropě za živým hraním úplně neobnovil do stavu, jako před třeba deseti lety. Za těchto okolností mladší generace má přeci jen menší problém s cestováním. Týká se to i publika.
Je v programu někdo, koho by si podle Vás každý měl poslechnout?
Jakub: Program je sestavený tak, aby to dávalo smysl jako celek, každé vystoupení tvoří část celku. Takže ideálně je potřeba si poslechnout všechny, abyste pocítili ten pravý zážítek. Někdo si kapely poslechne v předstihu a má dopředu vytipováno. Někdo objevuje. Vybrat jedinou věc za mě nelze.
Štěpán: Opravdu těžko vybírat. Program tvoří dohromady 50 kapel a projektů. Přehled o nejsoučasnější hudební scéně, která je hodně propojená s technologiemi, ale i s performativním prvky, tu načerpáte zcela jistě. Nejvýraznějším jménem je v tomhle směru multiinstrumentalistka a umělkyně Alice Longyu Gao, jedno z klíčových jmen tzv. hyperpopu. Zároveň zde vystoupí třeba kamerunsko-americká hudebnice Vagabon, která má na kontě několik ryze písničkových, indie-rockových desek. A další desítky jmen…
Zaznamenáváte posun v tom, jak se lidé staví k experimentální nebo méně mainstreamové hudbě?
Jakub: Ano, pravidelně máme na festivalu několik dalo by se říct mainstreamových jmen, ale paradoxně někdy mají menší odezvu než undergroundová jména, která jsou atraktivní pro svou komunitu.
Štěpán: Hranice mezi mainstreamem a experimentální nebo chcete-li undergroundovou hudbou se víc a víc smazávají. Pokud se sejdou okolnosti, můžete se do povědomí masového publika třeba skrz sociální sítě dostat velmi rychle. Má to plusy i mínusy. Snažíme se i v téhle nepřehledné změti hledat hlavně kvalitu. Zároveň klubová undergroundová scéna je podhoubím, které dlouhodobě ovlivňuje a někdy i formuje to, co se děje v hudebním mainstreamu. Několik hudebníků a DJs, kteří na festivalu letos vystoupí, patří k vyhledávaným spolupracovníkům velkých jmen pop-music, a přitom sami zůstávají nohama na zemi.
Jak dlouho trvá festival naplánovat?
Jakub: Rok. Cca od března velmi intenzivně, a zhruba od května na to padne veškerý čas.
Co byl letos při organizaci největší oříšek? Vyskytl se nějaký zádrhel?
Štěpán: Jsou věci, které dokážeme ovlivnit, a po letech už s nimi počítáme, a zároveň se snažíme se zádrhelům předcházet. Pak jsou věci, se kterými neuděláme nic nebo téměř nic, jako je například počasí nebo zpoždění v dopravě.
Co pro Vás osobně Creepy Teepee znamená?
Jakub: Životní projekt a kulturní i společenský aktivismus.
Štěpán: Možnost účasti na něčem, co naplňuje, a, doufám, pozitivně ovlivňuje řadu lidí nejen po tři dny, kdy akce trvá, ať už jsou sami umělci, hudebníci nebo „jen“ posluchači a nadšenci do hudby.
Máte něco, co byste vzkázal lidem, kteří ještě váhají, jestli si mají vstupenky na festival zakoupit?
Jakub: Ať se nebojí seznámit s novou hudbou a být obklopeni fajn otevřenými lidmi z celého světa. Podpoří tak i dobrou věc. Každý, kdo si koupí lístek, pomáhá festivalu pokračovat dál.
Štěpán: A ať neváhají dlouho, protože lístků zbývá už jen hrst.