Vyhlášení soutěže Poznej zmizelou Kutnou Horu
Kutnohorské listy vyhlašují ve spolupráci s autorem publikace Alešem Pospíšilem čtyřdílnou čtenářskou soutěž o tři knihy nového dílu edice Zmizelé Kutné Hory. Uskuteční se od 1. června do 1. listopadu 2019. Odpovědi na otázky lze zasílat průběžně, nebo najednou nejpozději do 27. října na adresu pravdova@mu.kutnahora.cz. Při správné odpovědi na všechny otázky budou čtenáři zařazeni do slosování, které se bude konat u příležitosti vydání knihy 1. listopadu 2019.
Otázka č. 1:
V období 1. republiky zajišťovalo město Kutná Hora na svůj náklad rozvoj nových čtvrtí kolem historického jádra. Budovalo tam vodovod, kanalizaci a pořídilo si i vlastní lom na těžbu červené žuly v Morašicích na Pardubicku. Která ulice je to v polovině třicátých let právě dlážděna?
Projekt Zmizelá Kutná Hora, jehož autorem je historik umění a kutnohorský památkář Aleš Pospíšil, si letos připomíná desáté výročí od svého vzniku. Jedním z výstupů projektu byla stejnojmenná publikace, která se dočká ediční řady. V letošním roce vyjde kniha věnovaná vybraným stavbám první republiky.
Hlavním cílem projektu Zmizelá Kutná Hora byla digitalizace a zpřístupnění historických obrazových pramenů města na webových stránkách. Do současné doby se autorovi podařilo ze státních i soukromých sbírek soustředit bezmála dva tisíce obrazových dokumentů, vedut, archivních fotografií mnohdy již zaniklé podoby města od 17. do 20. století. Přestože dnes mají srovnatelná města na svých webových stránkách zpracovaná pouhá „okénka do historie“, Kutná Hora se může pyšnit zcela unikátním projektem, který nemá v České republice obdoby.
Digitální archiv slouží veřejnosti i odborníkům
Bohatý fond archivních fotografií rozčleněný podle jednotlivých památek, domů, ulic a náměstí je na webových stránkách www.zmizelakutnahora.cz přístupný široké veřejnosti. „Aktivně jej využívají také historikové, restaurátoři a projektanti při rekonstrukci kutnohorských památek,“ konstatoval Aleš Pospíšil a připomenul obnovu dlažeb historického centra města, fasády Dačického domu nebo návrat fresky U Tří králů na dům u Vlašského dvora, u něhož materiály z digitálního archivu sehrály při koncepci obnovy zásadní roli. V letošním roce se webové stránky Zmizelé Kutné Hory dočkají aktualizace tak, aby bylo možné je snadněji prohlížet prostřednictvím mobilního telefonu a tabletu.
Nový díl edice připomene 1. republiku
Na publikaci Zmizelá Kutná Hora, vydanou roku 2009, naváže v nové edici kniha zaměřená na stavby první republiky. „Materiál shromažďuji již řadu let, ale hlavním impulzem k jeho prezentaci byla výstava v Dačického domě minulý rok zaměřená právě na architekturu tohoto období. V rámci Dne architektury spolku Kruh jsem v roce 2017 uspořádal happening ve funkcionalistické Zelenkově vile a následující rok prohlídku Masarykovy ulice. Kutná Hora je stále veřejností vnímána jako město plné gotických a barokních památek, ale právě stavby období 1. republiky sehrály v novodobém vývoji města zásadní roli. Vždyť tehdy, poprvé v dějinách města, překročil počet postavených domů na předměstích samotné historické jádro. Stavby, jako je kino Modrý kříž, průmyslovou školu, „gážisťák“ nebo spořitelnu (dnes KB), je již nutné brát za rovnocenného partnera tradičním historickým stavbám Kutné Hory,“ zdůraznil kunsthistorik s tím, že nová edice chce přinést detailnější pohled na jednotlivé stavby. „Na přípravě knihy mě hlavně těšila spolupráce s majiteli vybraných domů. Řada z jejich vlastníků ukrývá v rodinných archivech plány a rozpočty, ale také příběhy původních majitelů. Stavby z 1. republiky ještě povětšinou nejsou památkově chráněny, a tak byly v průběhu času necitlivě upraveny. Proto vždycky zajásám, když se objeví nějaká dobová fotografie, která zachycuje původní stav, nebo dokonce v popředí i svého majitele,“ podotkl Aleš Pospíšil.
Ediční řada Zmizelé Kutné Hory bude pokračovat
„Další díly ediční řady budou překvapením, mám rozpracováno již několik témat. Neopomenu výročí, která se ke stavbám nebo architektům vážou, například zanedlouho si připomeneme 300 let od úmrtí Jana Blažeje Santiniho nebo narození architekta Rudolfa Ryšána, autora průmyslové školy, stěžejní stavby první republiky v Kutné Hoře. Těším se na stavby socialismu, které připomenou, jak se rozvíjela zástavba sídliště, nevynechám však ani pohled do hlubší historie města, například monografii chrámu sv. Barbory,“ upřesnil Aleš Pospíšil. Jednotlivé díly edice bude možné chronologicky seřadit, a získat tak ucelenou řadu publikací, která nemá v kutnohorské historiografii srovnání. Archivní fotografie a plány budou doplněny ilustracemi kutnohorského grafika Jiřího D. Dostála a netradičními záběry fotografa Jiřího Podrazila. Každý díl edice bude odlišen barevně.
Monika Pravdová
