Když si Trójané odvlekli danajský dar, známého Trojského koně, za brány města, dopadlo to pro ně špatně. Můžete říci: jejich problém – neměli si zatáhnout do města něco, co neznají a s čím si pak nebudou vědět rady.
.
Ano. Ale co dělat, když vám danajský dar ve městě zanechá minulá radnice, která tam zatáhla novodobého Trojského koně v podobě neuvážených a městským poměrům zcela neadekvátních výdajů? Toť otázka.
Desátého listopadu jsem byla zvolena do funkce místostarostky Města Kutná Hora. První věcí, která mi přišla na mysl, byla skutečnost, že je to pro mne nejen velká čest, ale zároveň i velký závazek. Závazek, abych pracovala pro občany co nejlépe. A samozřejmě nejen já, ale i moji kolegové. Dle naší kvalifikace a oblasti zájmu jsme si mezi sebe rozdělili kompetence. Do mé gesce patří Odbor památkové péče a školství, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví, Odbor správní, Oddělení kultury a Oddělení interního auditu. Chod městského úřadu znám již ze svého dřívějšího působení na majetkovém oddělení. Ve funkci jsem necelé tři měsíce a po tuto dobu jsem se za pochodu seznamovala především s problémy města, které čekají na řešení – a že jich není málo.
První problém, se kterým se nové vedení radnice muselo potýkat, je financování některých projektů, které se týkají poskytování sociálních služeb. Jedná se především o projekt „Rozvoj služeb a podpora sociální integrace obyvatel sociálně vyloučených lokalit Kutné Hory“. V rámci tohoto projektu mají být poskytovány čtyři druhy služeb: Odborné sociální poradenství, Terénní programy, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. O potřebě sociálních služeb není sporu. Sporné ovšem je, zda se město může a má pouštět do projektů, které není schopno dlouhodobě financovat, což se právě v tomto případě stalo.
Je skutečně třeba financovat každý sociálně zaměřený projekt? Kdo je schopen spravedlivě zhodnotit jejich míru efektivity a společenský užitek? Potřebných je mnoho: senioři, osoby s hendikepem, sociálně slabí a vůbec všichni ohroženi sociálním vyloučením. Proto vám nabízím pár čísel. Názor na smysluplnost takových projektů a především na adekvátnost nákladů vynaložených na jejich zajištění si prosím utvořte sami.
Bylo nutné upravit prostory Centra sociálních služeb v Trebišovské ulici, aby služby projektu „Rozvoj služeb a podpora sociální integrace obyvatel sociálně vyloučených lokalit Kutné Hory“ vůbec mohly být poskytovány. Zhodnocení budovy a její vybavení stálo 3 538 229 Kč. Přestavba autobusu pro vytvoření pojízdného nízkoprahového zařízení pro děti a mládež (15 až 26 let) a jeho vybavení stálo dokonce celých 5 669 149 Kč. Uvedené investiční akce byly hrazeny z prostředků Evropské unie. Tím to však nekončí. V rámci jedné veřejné zakázky byli vysoutěženi poskytovatelé čtyř sociálních služeb. Tři služby zajišťuje od 1. října 2013 Oblastní charita Kutná Hora a Nízkoprahové zařízení (autobus) provozuje od 1. září 2014 Prostor Plus o.p.s. Financování uvedených sociálních služeb je však zajištěno jen do 31. května 2015. Přitom u „Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež“, což je onen ne úplně levný autobus, který zajíždí do sociálně vyloučených lokalit a nabízí osobám ve věku 15 až 26 let možnost trávit volný čas v tomto zařízení, a také i u služby „Odborné sociální poradenství“, je takzvaná udržitelnost projektu nastavena dokonce na 5 + 5 let!
To znamená, že už od 1. června 2015 do konce udržitelnosti projektu (rok 2024) tyto dvě služby bude muset hradit Město Kutná Hora ze svého rozpočtu, pakliže nenalezneme vhodné dotační tituly. Pro představu uvedu měsíční náklady na zajištění těchto služeb: autobus zhruba sto až sto deset tisíc korun, Odborné sociální poradenství sto čtyřicet až sto padesát tisíc korun. Celkem čtvrt milionu každý měsíc!!! Náklady Města Kutná Hora jen na tyto služby zcela jistě budou činit více než tři miliony korun každý rok. To je částka, která vůbec není zanedbatelná a zcela určitě šlo všechny ty miliony investovat docela jinak. Bohužel bývalý starosta Šanc a minulé vedení města přesvědčilo zastupitele o výhodách přijetí dotace na sociální projekty. Patrně i nepravdivým argumentem stoprocentní úhrady budoucích výdajů na provoz, zcela v duchu starého rčení: když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Stačí se podívat na webových stránkách města na záznam jednání zastupitelstva města ze dne 24. 6. 2014. To, že tímto rozhodnutím zanechají městu danajský dar, jim už asi nedošlo. Věřím, že by zastupitelé pro přijetí dotace nikdy ruku nezvedli, kdyby tušili, že financování sociálních služeb do budoucna zajištěno není – a kolik že nás to všechny bude v budoucnu stát.
Nová rada se tedy aktuálně zabývala i možností odstoupit od projektu, neboť není v možnostech města tyto služby dále financovat. Zjistili jsme, že bychom museli vrátit celou dotaci. K 31. prosinci 2014 činila poskytnutá dotace přibližně 11 milionů korun. Město by navíc muselo uhradit i sankci, která by mohla dosahovat až do výše 100 % poskytnuté dotace. Z toho důvodu jsme od myšlenek ukončení projektu opustili.
Máme tedy před sebou nečekaný a opravdu nelehký úkol zajistit financování těchto sociálních služeb tak, aby nás to stálo pokud možno co nejméně. Podle posledních informací, které máme k dispozici, z nově vyhlášených výzev na čerpání finančních prostředků z evropských fondů to půjde jen velmi obtížně. Budeme proto jednat i s ministerstvem práce a sociálních věcí. Jestliže se však Městu nebo samotným poskytovatelům sociálních služeb nepodaří zajistit financování z jiných zdrojů, zůstane nám tu po minulé radnici v příštích rozpočtech města pěkně drahý pomníček.
Zuzana Moravčíková, místostarostka
.