Na základě šetření Krajské hygienické stanice Středočeského kraje ÚP Kutná Hora a upozornění na nebezpečí ohrožení zdraví v rozkrytých označených haldách na Kaňku přistoupí město Kutná Hora jako vlastník pozemků, na kterých se zmíněné haldy nacházejí, k jejich zabezpečení.
.
Zabezpečení se týká dvou pozemků ve vlastnictví města Kutná Hora, u silnice směrem na Libenice. Jde o svahy hald, narušené nejen erozí, ale i lidskou činností (hledání minerálů). Dle tvrzení hygienika (což naopak vyvrací geologové) dochází k roznášení prachu do okolí a hrozí nebezpečí možného závalu osob při podhrabání horních partií svahů. Na základě těchto striktních požadavků byl zpracován technicko-stavební projekt na zabezpečení narušovaných hald. Je to část řešení problematiky arzenu v Kutné Hoře, která se otevřela asi před 13 lety. Od té doby nebyla přijata žádná zásadní opatření, což má městu za zlé krajský hygienik. „Cílem sanace hald bylo zamezit přístup ke kontaminovaným vrstvám zeminy, zajistit svahy proti sesutí a zabezpečit jejich stabilitu. Zásyp měl být prováděn po vrstvách, přičemž je navrženo střídání vrstev hrubého materiálu s vrstvami zeminy. Takto vzniklá úprava terénu haldy měla být následně oseta a osázena vegetačně nenáročnými keřovými porosty a odolnými dřevinami,“ vysvětlil původní záměr starosta Martin Starý. „Navrhovaným materiálem v projektu je mimo jiné i stavební recyklát. Jak jsme se později dozvěděli, část odborníků ho považuje za nevhodný kvůli jeho chemismu; část odborníků tvrdí, že vhodný naopak kvůli neutralizaci kyselého prostředí je. I toto je nutné vyjasnit,“ dodal starosta. Plánovaný postup narazil na odpor odborné veřejnosti. „Chápu, že z hygienického hlediska je nutné zajistit ochranu před případnými škodlivými účinky sloučenin arsenu. Nelze však souhlasit se způsobem, jak se to nyní děje. Podle mého názoru je naprosto nepřípustné převrstvit montánní památku smetištním materiálem, a to i v případě, že je to materiál inertní. Do této lokality absolutně nepatří,“ napsala starostovi Martinovi Starému geoložka Jana Králová (České muzeum stříbra, p. o.), která současně zdůrazňuje světový význam hald jako mineralogické lokality.
V minulosti byly na Kaňku čtyři nové minerální druhy – bukovskýit, kaňkit, zýkait a paraskorodit. Díky této skutečnosti je Kaňk jako typová lokalita těchto minerálů pravidelnou exkurzní zastávkou domácích i mezinárodních odborných seminářů a konferencí. „I když vím, že je Kaňk geologicky cennou lokalitou, jako starosta musím koukat především na bezpečí občanů. Pokud mne geologové přesvědčí o tom, že haldy nejsou tak nebezpečné, jak tvrdí hygiena, od takto radikální sanace upustíme. Dosavadní jednání s orgánem ochrany zdraví však vyzněla zcela jednoznačně a nekompromisně“ dodal starosta.
Přestože v současné době je už na deponii na Kaňku navezen materiál na zakrytí hald, vedení města zareagovalo na připomínky odborníků, geologů a historiků i obyvatel Kaňku pozváním ke společnému jednání a diskuzi o dalším postupu, které se uskutečnilo 18. června.
„Na základě reakcí geologů a historiků, kteří požadují zachovat haldy ve své současné podobě, a požadavků Krajské hygienické stanice Středočeského kraje i připomínek obyvatel Kaňku, jsme se rozhodli prozatím v původně plánované sanaci hald nepokračovat. V co nejkratší době plánujeme další jednání, která by měla vést k definitivnímu vyjasnění otázky zabezpečení kaňkovských hald tak, aby nebylo ohroženo zdraví obyvatel a zároveň byla co nejméně narušena historická a geologická hodnota lokality“ konstatoval následně kutnohorský starosta.
(red)
.