Málo využité sokolovny chátrají, na rekonstrukci chybí peníze. V září při celorepublikové akci představí Sokol širokou nabídku sportovních aktivit pro děti, dospělé i seniory

Kutnohorská jednota sokolská patří k nejstarším v republice. Založil ji 1. 12. 1862 továrník Otakar Breuer, jen o několik měsíců poté, kdy jeho přítel Miroslav Tyrš spolu s Jindřichem Fügnerem ustavili Tělocvičnou jednotu pražskou Sokol.

Jak uvádí historik Josef Kremla na stránkách Českého muzea stříbra, sokolové, kteří si na cvičení pronajímali hospodské sály, usilovali o vlastní prostory na cvičení. V roce 1884 koupili část zahrady od Josefa Malivy a v únoru 1885 se konalo první cvičení ještě v nedostavěné sokolovně. „Stavbou sokolovny, dostavbou podia a bytu nad ním i řešením problémů se střechou se kutnohorští sokolové zadlužili. Snažili se sehnat peníze.  Vydávali pohlednice, pořádali šibřinky, objekt pronajímali jiným spolkům, ale ani to nestačilo. Díky dobrým vztahům tehdejšího starosty Sokola Dr. Bedřicha Pacáka a starosty města Jana Macháčka sokolovnu převzalo město a dluhy umořilo,“ uvedla starostka Sokola Pavlína Šimůnková. Město sokolovnu provozovalo až do roku 1920, než ji na žádost Sokola vrátilo zpět do jejich vlastnictví. V sokolovně bylo provozováno kino a divadlo a pro cvičení využívali sokolové letní cvičiště a halu v Tyršově ulici.

Obě sokolovny chátrají, na opravy nemá Sokol prostředky

„Na budovách se projevuje to, že se do nich desítky let neinvestovalo,“ řekla Pavlína Šimůnková. Poslední větší investicí v dolní sokolovně byla podle jejích slov přístavba šaten v 60. letech, která však znamenala zánik zdobných prvků na fasádě a výmalby interiéru tělocvičny. Původní podobu secesního objektu lze obdivovat už jen na archivních fotografiích. Náklady na provoz obou sokoloven jsou kolem 1,1 milionu korun ročně, z toho 650 tisíc korun jsou náklady na energie. „To v žádném případě nevybereme na členských příspěvcích. V červnu jsme měli 187 členů, z toho 50 dětí a 80 seniorů. Hledáme další zdroje, ale na pokrytí běžných provozních nákladů se nám je nedaří najít. Díky grantové podpoře města mohl být provoz obou sokoloven zachován,“ konstatovala s tím, že od města dostává Sokol každoročně částku 350 tisíc korun na provoz, další peníze na mládež a samotnou činnost. Sokol se snaží snižovat náklady, zvažuje prodej házenkářského hřiště a přestavbu kanceláří v dolní sokolovně.

V září sokolovny ožijí v rámci akce „Sokol v pohybu – Každý den v Sokole“

„Nemáme peníze, sokolovny nám padají na hlavu, ale stále vyvíjíme činnost,“ konstatovala Pavlína Šimůnková a pozvala veřejnost na další ročník celorepublikové akce, která se v obou kutnohorských sokolovnách v Sokolské a Tyršově ulici uskuteční od 16. do 20. září. Nabídne sportovní aktivity i aktivní odpoledne pro seniory. Zájemci všech věkových kategorií se mohou zdarma aktivně zapojit do tréninku basketbalu, karate, nebo cvičení jógy, dance aerobiku, strečinku, vyzkoušet boulderingovou stěnu nebo posilovnu. Představí se oddíly odboru všestrannosti, tedy cvičení rodičů s dětmi, předškoláků a minižáků, žen, mužů i seniorů, ale také sportovní oddíly karate, silového trojboje, basketbalu a boulderingu. Pro děti bude připravena opičí dráha a pohybové aktivity. Akce Sokol spolu v pohybu je se začínajícím školním rokem příležitostí k výběru vhodných sportovních aktivit pro děti, dospělé i seniory.

Výstavkou připomenou 135. výročí sokolovny v Sokolské ulici

„Součástí programu Sokol spolu v pohybu bude malá výstava mapující historii sokolovny v Sokolské ulici, která letos oslavila 135. výročí,“ říká starostka Sokola Pavlína Šimůnková a ukazuje na základní kámen, ve kterém je vytesán datum 27. července 1884.

Monika Pravdová

Psali jsme: Sokolové pořádají v lednu tradiční karneval, který se setkává s mimořádným zájmem veřejnosti. Více ZDE. 

 

 

Zavřít menu