Mezi vyhledávané sportovně-poznávací aktivity patří vycházky s docentem Zdeňkem Lipským, který slaví životní jubileum

Na sportovní straně tištěné podoby Kutnohorských listů i jejich webové podobě pravidelně představujeme sportovní kluby a oddíly. Mezi vyhledávané sportovně-poznávací aktivity nejen řady Kutnohořanů patří vycházky s docentem Zdeňkem Lipským ze Zeměpisného a vlastivědného sdružení Kutná Hora. Jak jsme informovali v únorovém vydání, tradičního Novoročního výstupu na Kaňkovské vrchy se spolu se Zdeňkem Lipským účastnilo bezmála čtyřicet zájemců. Docent Zdeněk Lipský oslavuje v květnu životní jubileum. Spolu s účastníky vycházek se ke gratulaci a přání pevného zdraví připojuje i redakce Kutnohorských listů. Více o nabídce vycházek naleznou zájemci na webových stránkách  www.zemsdr.cz.

red

Z redakční pošty

Dr. Zdeněk Lipský oslavuje životní jubileum, ale pořád je to jen číslo

Zeměpisné a vlastivědné sdružení (ZVS) je zájmová společnost podporující a popularizující zeměpisné a vlastivědné poznávání. Členství v Zeměpisném sdružení je otevřené všem přátelům geografie, cestování a pěší turistiky v celé České republice. Sdružení bylo založeno v roce 1983 v Brně, kde má ústředí.. Pro své členy vydává zpravodaj i odborněji laděné publikace.

Kromě brněnského ústředí působí územní odbory ZVS také Praze a v Kutné Hoře, v minulosti byly rovněž v Olomouci a v Ostravě. Kutnohorský odbor je nejmladší, ale patří k nejaktivnějším. Vznikl v roce 2012. Založení předcházela přednáška o kutnohorské krajině v roce 2010 a několik komentovaných vycházek do okolí Kutné Hory, uspořádaných v r. 2011 z iniciativy o.p.s. Barvířův dům, o něž byl požádán Kutnohořan doc. RNDr. Zdeněk Lipský, CSc. (nar. 18. 5. 1953 v Hustopečích), který působí na katedře fyzické geografie a geoekologie přírodovědecké fakulty UK v Praze. Z jeho rozsáhlé publikační činnosti uveďme alespoň dvě knihy, spjaté s Kutnohorskem: Vývoj krajiny Novodvorska a Žehušicka ve středních Čechách a Současnost a vize krajiny Novodvorska a Žehušicka, které se setkaly se značným ohlasem.

Dovolte mi teď, abych byl ve vší stručnosti trochu osobní. Dr. Zdeněk Lipský není mým důvěrným přítelem, avšak to mi nebrání, abych si ho hodně vážil, jeho neokázalosti, obětavosti, pracovitosti, ochoty předávat znalosti i doslova a do písmene přiložit ruku k dílu (dokud jsem pracoval v Obzorech Kutnohorska, zodpovídal mé dotazy, týkající se zejména okolní přírody, potkali jsme například při výsadbě stromů či prvotních úpravách hrůzně zanedbaného – dnes zdobícího – Sklenářova dolíku, atd.). Měl by být nač pyšný a mohl by zachovávat určitý odstup, ale spousta lidí kolem něj mu tyká a když se o něm zmiňují, říkají „náš Zdeněk, náš Zděnda…“. Vztahy ostatně komentuje i fakt, že impuls k tomu, abych napsal „něco hezkého k jeho sedmdesátinám“ vycházel z řady zdrojů, od lidí, kterým „otevřel oči“, když je seznámil s tím, co nelze vyčíslit ani zaplatit. Některé z argumentů (členové a členky ZVS výslovně nechtěli být jmenováni, jsou přesvědčeni, že mluví za všechny, kdo se vycházek zúčastňují): „Koncem roku 2022 mělo Zeměpisné sdružení Kutná Hora za sebou 200 vycházek. Žádný z členů pochopitelně nestihl absolvovat všechny. Jen jeden…Kdo asi?!“ – „Vycházky nám dávají: Poznání krajiny, přírody, toků vod a jejich pramenů, měst a jejich historie, příjemné popovídání v kolektivu…“ – „Zlepšuje se nám kvalita života, nevadí nám brzy vstát a prožít krásné ráno v přírodě. Jsme šťastní, když na závěr posedíme při občerstvení než se rozejdeme, vznikají nová přátelství…“ A ještě unisono znějící: „Děkujeme Zdeňku Lipskému, který nám věnuje hodně svého času a předává vědomosti jak ústně v průběhu cest, tak i písemně s fotodokumentací o navštíveném místě“.

Ale zpět ke kutnohorskému odboru ZVS. O něm Dr. Lipský uvádí: Vedení Zeměpisného sdružení v Kutné Hoře je zcela neformální a nebyrokratické, žádné další funkcionáře už nemá, vše si zajišťuji sám. Zabere to hodně času, ale kdyby mě to nebavilo, tak bych to nedělal. Odměnou je mi dobrá parta, dobrá společnost lidí vyznávajících i jiné než materiální hodnoty, vděčných za zprostředkování a poznávání krás přírody a krajiny v širokém okolí Kutné Hory. Jádro tvoří lidé z Kutné Hory, ale máme i pravidelné a aktivní účastníky z Kolína nebo z Prahy či z vesnic Kutnohorska“.

Také další informace jsou od Dr. Lipského: „Je téměř pravidlem, že vycházky se konají v sobotu, výjimečně i v jiný volný den a svátek. První směřovaly do nejbližšího okolí Kutné Hory – Kaňkovské vrchy, Sukov a Kuklík, Kačina a Kačinská obora, údolí Vrchlice a Bylanky, Vysoká, Roztěž. Brzy jsme ale začali svůj územní záběr rozšiřovat a z příměstských vycházek se staly někdy

až celodenní výlety. Regionálně se pohybujeme přibližně mezi Labem a Sázavou a mezi Prahou a Železnými horami, ale jsou tam i četné přesahy.

Vycházky jsou někdy tematicky zaměřené – např. na jarní květy, rybníky na Zbraslavicku nebo Červenojanovicku, prameny minerálních vod v Polabí, lomy a geologické lokality v Kutné Hoře. Zajímavé a poučné bývá také putování krajinou po stopách některých osobností, třeba malíře Jana Zrzavého, básníka Bohuslava Reynka nebo malíře Antonína Slavíčka.

Možnosti turistických značených tras jsme již dávno vyčerpali a tak často chodíme krajinou bez značek. To lidé nejvíc oceňují, že se dostanou na místa dosud neznámá, kam by sami nepřišli. Klade to samozřejmě zvýšené nároky na mne, abych trasu dobře připravil a pokud možno předem prošel. I tak se někdy nevyhneme překonávání nečekaných překážek, třeba lesního polomu. Překonávání vodních toků broděním se už na našich vycházkách stalo pověstným. Rekordní v tomto směru je nádherné divoké údolí Janského potoka (horní tok Klejnárky), který se jen mezi Doudovským a Janským mlýnem musí přebrodit šestnáctkrát. Naštěstí zatím se všechno zvládlo s úsměvem a v dobré náladě, za to patří všem účastníkům můj velký obdiv a dík. To jsou zážitky, na které se nezapomíná. Tradiční je Novoroční výstup na Kaňkovské vrchy s přípitkem na Kalvárii…“

To je bilance, co říkáte? Obdivujete? Závidíte? Chtěli byste se přidat? Klobouk dolů před všemi lidmi, kteří i v době, které často vládnou zprostředkované zážitky, dokážou z vlastní iniciativy vytvářet prožitky skutečné, opravdové, vlastní – potěšit, obohatit, zušlechtit srdce, těla i mozky! Klobouk dolů před Dr. Zdeňkem Lipským!… „Děkujeme, vážíme si, ke kulaté sedmdesátce přejeme…“, zní z mnoha stran. Dodat už vlastně není co.

V. Hospes

 

Zavřít menu