Červen je krásný měsíc. Všechno je zelené a ptáci po ránu pořádají hudební festival, aniž by žádali o sponzorský příspěvek. Koncerty v Barboře, festivaly, cyklistické závody s olympijským vítězem, Stříbření, dětská olympiáda na novém stadiónu, borec Zimovčák na velkém kole, výstavy v GASKu.
.
A stále je slyšet, jak je ta Kutná Hora krásná. Baví mě pozorovat reakce lidí. Některý návštěvník je unešený, jak jsou památky udržované a město čisté. Jiný si uplivne, že už k nám víckrát nepřijede, protože v kašně ve Vlašském dvoře plave mrtvá rybka. Takový binec! Jeden restauratér se snaží, vymýšlí nápaditá jídla a jeho personál kmitá v pěti jazycích, druhý vyvěsí kýčovité reklamy a čeká, kdo přijde. Jeden dá peníze, aby ostatním udělal radost krásnou hudbou, druhý koupí vybavení dětskému sportovnímu oddílu, třetí zaplatí přihlouplý billboard. A do toho přijede starosta z německého Bingenu se svým týmem. Stejně veliké město se čtyřnásobným rozpočtem, ale stejnými starostmi a radostmi. Mají upřímnou radost z toho, jak se v našem městě dobře jí, jaké máme divadlo, jak úžasné je Stříbření, jak je tu čisto a klid. Mrtvou rybku z Vlašského dvora už naštěstí sežral kocour a zapšklým kritikům Němci nerozumějí. Možná by je vůbec nechápali.
Ivo Šanc
.