Jedním z následků vypuknutí koronavirové pandemie bylo i uzavření škol. Žáci se po jarních prázdninách do školních lavic nevrátili a vyměnili výklad učitelů za domácí výuku. Každá škola se musela s touto novou a nepříjemnou situací vypořádat. Prostřednictvím internetu učitelé zasílali žákům látku, již by jinak probírali. Jak tato forma výuky vyhovovala a vyhovuje studentům středních škol v Kutné Hoře? Je distanční vzdělávání lepší, či horší než prezenční? A jak to dotklo letošních maturantů?
Václav Hlaváč, 4. ročník, Gymnázium Jiřího Ortena: I na GJO nás zastihly „koronavirové prázdniny“. Zpočátku bylo těžké si na nový režim navyknout a najít všechny úkoly, které byly různě poschovávané na několika platformách. Vnímám nicméně kladně postoj většiny učitelů, kteří dávají důraz především na maturitní předměty, a kteří nám maturantům dávají na výběr mezi distanční a profilovou výukou podle toho, co nám přijde příjemnější. Myslím, že si se situací škola uměla poradit.
Saša Prchal, 4. ročník, Střední průmyslová škola: Domácí výuku jsem zvládl v pohodě. Učitelé nám zadávali úkoly já jim je zkrátka vypracoval. Až na nějakou výjimku jsme od všech učitelů dostali zpětnou vazbu, co jsme udělali špatně a co příště udělat lépe. Podle mě to naše škola zvládla s přehledem. No a s tou maturitou. Všichni tvrdí, že to máme jednoduchý, že máme hodně času na učení, ale mně to tak skvělé nepřijde. Radši bych tu maturitu úřední, je to sice nefér vůči předchozím ročníkům, ale tohle je mimořádná situace.
Kateřina Doudová, 4. ročník, SOŠ a SOU řemesel: Tak abych to shrnula, škola se s touto formou výuky vypořádala dobře. Úkolů jsme dostávali dostatečně, dostávali jsme i soubory, na kterých jsme si trénovali naše vědomosti v maturitních předmětech. Pro mě tato situace byla velice nevýhodná, jelikož se doma tolik nedonutím učit maturitní otázky jako ve škole, ale pro někoho to může být zase více vyhovující.
Salome Terezie Poživilová, septima, Církevní gymnázium: Co se týče domácí výuky v posledních dvou měsících na naší škole, řekla bych, že naši učitelé mají rozum a nezahlcují nás úkoly. I přesto se ale najdou výjimky, které postrádají soudnost v tom, co skutečně budeme potřebovat a bez čeho bychom se naopak obešli. V drtivé většině studenti pracují, disciplínu dodržují. Ale ani my nejsme stroje, které by to doma neustále bavilo, a aktivita proto klesá. Neplatí to ovšem jen o studentech, oba mí rodiče jsou pedagogové na školách, a proto vím, že také oni už polevují ve své přísnosti. Učitelé už nezadávají sáhodlouhé eseje, ale například jen přečtení článku. Abych se přiznala, a jistě nemluvím jen za sebe, mně to určitě nevadí.
Josef Stanislav Treml