„Pozornost by zasloužil prostor mezi sídlištěm a katedrálou“,  řekl nový městský architekt  Petr Janoš

Kutná Hora má od ledna 2020 městského architekta. Je jím architekt Petr Janoš, který byl komisí složenou ze zástupců města i architektů vybrán v dvoukolovém výběrovém řízení jako nejvhodnější uchazeč. Pět let byl městským architektem v Roudnici nad Labem, v současné době je architektem ve spol. ATAKARCHITEKTI s. r. o. v Liberci. Působí jako odborný asistent výuky ateliéru urbanismu na katedře urbanismu Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. V Kutné Hoře bude k dispozici každé pondělí. Jeho hlavním úkolem bude dohlížet na urbanistický a architektonický rozvoj města, poskytovat oborné poradenství při řešení problémů v oblasti územního plánování, památkové péče a rozvoje města a při urbanisticko-architektonické přípravě investic na území města. Poskytovat bude i konzultace pro veřejnost. Petra Janoše jsme požádali o rozhovor.

Co vás přimělo k tomu, ucházet se o pozici městského architekta v Kutné Hoře? Máte k městu nějaký vztah?

Působím v Liberci na Fakultě umění a architektury Technické univerzity. Minulý rok jsme se studenty zpracovávali projekty urbanistického řešení a funkčního využití lokality Sedlce v Kutné Hoře. Velmi mě to zaujalo. Později jsem zjistil, že Kutná Hora vypisuje výběrové řízení na pozici městského architekta. Vzhledem k tomu, že jsem ve stejné pozici působil v Roudnici nad Labem, řekl jsem si, že bych to rád vyzkoušel. Kutná Hora je krásné město. V této práci vidím velký smysl pro jeho další rozvoj a stanovení jeho rozvojové strategie. Je to samozřejmě i prestiž působit v takovém městě, jako je Kutná Hora.

Můžete uvést nějaké větší projekty, architektonické nápady, které jste v Roudnici inicioval?

Především jsem se snažil o ochranu a využití historických památek, které v Roudnici mají velký potenciál atraktivity a rozvoje turismu, avšak dosud leží ladem. Konkrétně barokního pivovaru, kterému hrozila demolice, ovšem ten se alespoň, i díky tlaku veřejnosti, podařilo zachránit. Také vznikla studie využití celého areálu lobkovického zámku s kapucínským klášterem a jízdárnou, kde sídlí galerie moderního umění. Také jsem řešil koncepci veřejných prostranství, zeleně a dopravy v klidu, konkrétně v centru města na náměstích, u nádraží a také na sídlišti. Vzniklo i několik rozvojových územních studií. Myslím, že podobná témata se mohou týkat i Kutné Hory.

Jaké budou vaše první kroky v Kutné Hoře?

Protože nejsem místní, v první řadě se seznámím se situací a všemi podklady, které jsou v tuto chvíli ve městě k dispozici. To znamená s různými studiemi, které již byly vypracovány. Je to samozřejmě i nový územní plán, nový generel dopravy, strategický plán. Všechny tyto dokumenty, které má město již dnes k dispozici, si prostuduji a budu se snažit o jejich vzájemnou koordinaci, případnou revizi a naplňování.

Budete se vyjadřovat i k projektům, které jsou již v realizaci?

Z hlediska informovanosti je pro mě důležité znát i projekty stávající, současné, které jsou již v běhu. U nich však už z pochopitelných důvodů není možnost je nějak výrazněji ovlivňovat. Spíše se budu soustředit na perspektivní projekty do budoucna.

Kde vidíte největší potenciál, která oblast by se měla vylepšit?

Jsou místa, která si zaslouží velkou pozornost, a to je právě prostor mezi sídlištěm Šipší a sedleckou katedrálou. V současnosti je tento prostor velmi neutěšený. Dominuje mu především hlavní průjezdová komunikace a lze říci, že okolí je skutečně v zanedbaném stavu. Myslím si, že toto místo si pozornost rozhodně zaslouží.

V této části by mělo vzniknout parkoviště. Pozemek pro ně město již získalo směnou. Většina ostatních pozemků v této části však není v majetku města…

Město může vystupovat jako iniciátor, předkládat vize, co by chtělo realizovat. Pak je samozřejmě otázkou přesvědčit vlastníky nebo potenciální investory, kteří by se toho chtěli ujmout. Je to spíše otázka stanovení strategie i v rámci územního plánu, stanovení rozvojových ploch a tak dále. Další věc, která je pro Kutnou Horu zásadní, je turismus. Mám na mysli management turismu, vytvoření komplexního informačního systému, prohlídkových tras, mapy, možnost zpřístupnění dalších běžně nepřístupných památek tak, aby se lidé z kostnice v Sedlci, která je nejnavštěvovanější památkou, dostali i do centra města, k chrámu sv. Barbory, kam už se častokrát nedostanou. A to je škoda. Pracovat s tímto potenciálem turismu je myslím velkou výzvou pro Kutnou Horu.

Součástí náplně vaší práce bude i poskytování konzultací pro veřejnost… S čím se na vás bude moci  veřejnost obrátit?

Vyjádřit se mohu ke konkrétním stavebním záměrům z architektonického, urbanistického a památkového hlediska. Samozřejmě tyto záležitosti budu dále konzultovat s příslušnými odbory. V Kutné Hoře budu působit v pondělí. V odpoledních hodinách by mohl být prostor pro veřejnost. Bude-li jí vyžadován odborný názor architektonický, urbanistický, tak k tomu budu k dispozici.

Monika Pravdová

 

 

 

 

 

 

Zavřít menu