RADNICE: Volební období hodnotí zastupitel Jakub Obraz

Do konce volebního období 2014 – 2018 zbývá jen několik pár měsíců. V rámci toho každému zastupiteli města pokládáme několik otázek, ve kterých mají možnost jejich předchozí práci pro město i občany zrekapitulovat a zhodnotit. Náš seriál RADNICE pokračuje. Další díl přinášíme se zastupitelem Jakubem Obrazem.

JAKUB OBRAZ (ŠANCE PRO KUTNOU HORU)

Jaký byl váš hlavní cíl, se kterým jste do křesla zastupitele města usedal? Jak se vám tento cíl podařilo splnit? Odcházíte spokojený?
Do křesla zastupitele jsem usedal jako náhradník s vědomím, že budu zastávat opoziční roli. Koalice Změny pro Kutnou Horu, ČSSD a ANO byla postavena především na ostrém vymezení vůči sdružení Šance pro Kutnou Horu, za které jsem byl zvolen, a měla v tu dobu pohodlnou hlasovací většinu. Předpokládal jsem tedy od prvního dne ve funkci zastupitele, že pokud nebudu držet ústa a krok bude moje práce často znamenat, že bez ohledu na smysluplnost a podloženost jakékoliv argumentace k libovolnému problému, budu umlčován, napadán a nezkrotnu-li ani tak, užiju si mediálních faulů stejně jako většina mých kolegů v opozici. A předpoklad to byl správný, přesně to se dělo. Na jednání přicházel jeden prapodivný projekt za druhým. Byly ku prospěchu jednou sportovním bafuňářům, podruhé soukromým investorům, potřetí Číňanům, ale nikdy ne obyvatelům Kutné Hory. Zastupitelstvem často poletovaly sliby stovek milionů, které město získá na dotacích, a pokud jsem já nebo někdo z kolegů v opozici připomněl, že to bude znamenat také miliony z městské pokladny na spoluúčastech a dalších nákladech, byli jsme v nejlepším případě označeni za nekonstruktivní. Jenomže logika hospodaření s městskými penězi je nakonec jednoduchá a neúprosná. Jestliže se za sportovní halu zaplatí z městské kasy desítky milionů, nezbydou peníze na chodník na Kaňk, městské osvětlení a na povrchy ulic. Takže cíl byl pro mě jasně vymezený, změnit stav, který jsem popsal. A to se nakonec podařilo. Postupně jsme sjednotili opozici a přesvědčili většinu zastupitelů, že Kutná Hora neprospívá, a že bez zásadních změn na nejvyšších postech je ohrožena budoucnost a finanční zdraví města. A jestli odcházím spokojený? Byl bych mnohem spokojenější, kdyby v Kutné Hoře stála krásná architektonicky zvládnutá hala za poloviční peníze, kdyby byl opravený park pod Vlašským dvorem, kdyby se tu dalo dobře parkovat a město mělo všechny smlouvy zveřejněny na internetu.
Co si z práce pro město, jako jeho zastupitel, odnášíte? Pokud byste mohl, změnil byste nějaké své již učiněné rozhodnutí?
Zastupitelská funkce mě naučila něco, co se zjevně nenaučil náš premiér. A to, že řízení veřejných záležitostí, nemá nic společného s řízením firmy nebo podniku. Že nejdůležitější pro jakékoliv rozhodnutí je široká podpora, a že vše, co je mimo veřejnou kontrolu, je nebezpečné. To, že má některá strana o hlas nebo dva více ještě neznamená, že se nemusí ohlížet na postoje a názory ostatních. Pokud návrh nelze hlasovat v široké shodě, většinou to znamená, že návrh není dostatečně projednaný a nevyhovuje většině. Pak je špatný a je potřeba ho upravit. Rozhodnutí ve smyslu hlasování bych nezměnil. Pokud jsem v některých případech nedokázal kolegy zastupitele přesvědčit, aby zastupitelstvo přijalo jiné rozhodnutí, než přijalo, nezbývá než si poradit s následky.
 
Máte svého oblíbeného knižního autora? A knihu, na kterou nedáte dopustit?
Michail Bugakov, Ivan Bunin, Umberto Eco, Ken Bruen, Gorge Orwell, Luis Buñuel, Jiří Kratochvil, Jáchym Topol, Jiří Kamen, Anton Pavlovič Čechov, Luther Blissett to jsou první jména, která mi naskočila. Pokud bych se zamyslel jindy, padla by zase jiná. U většiny ze zmíněných autorů jsem četl podstatnou část díla, z těch zahraničních jen tu část, která vyšla česky. Mrzí mě to, ale nedokážu číst beletrii v jiném než českém jazyce. Jednu knihu, na kterou nedám dopustit, asi nemám. Teď jsem například nadšený z knihy Vladimira Sorokina „Vánice“, kterou jsem dočetl před několika dny. Je to takový čechovský příběh lékaře spěchajícího k pacientům, který je zasazen do Ruska budoucnosti, které ale připomíná 19. století obohacené o fantastické prvky. Třeba o miniaturní a obří koně a lidi.
 
Jak by podle vás mělo město Kutná Hora za čtyři roky, tedy na konci dalšího volebního období, vypadat? Jaké je vaše přání Kutné Hoře a jeho občanům?
Za čtyři roky by měl být vyřešen problém s parkováním a stát aspoň jeden parkovací dům na sídlišti. Veřejné osvětlení by měla zajišťovat LED světla a osvětlené budou i ulice v okrajových částech, aby nikdo nemusel mít strach z temných koutů. V přístupném a opraveném parku pod Vlašským dvorem by měli cvičit šermíři na zvláštním šermířském hřišti. Zlepší se přístup k Vrchlici, tak aby mohla být využívána pro rekreaci. Kolem Vrchlice bude stezka pro pěší a cyklisty protínající celé město až k hlavnímu vlakovému nádraží. Každý, kdo ještě nebude mít nový povrch ve své ulici, bude přibližně vědět, kdy k tomu dojde. Vánoční trhy v Kutné Hoře budou pojem nejen pro obyvatele. Každý, kdo bude mít zájem, se snadno dostane k jakékoliv smlouvě nebo položce v rozpočtu.
Kutné Hoře a jeho obyvatelům, nám, přeji, aby Kutná Hora byla lepším městem pro život. Aby žít tady byla radost. Abychom nebyli regionální popelkou. Abychom byli sebevědomí a hrdí na současnost, nejen na minulost.
Příště: KAREL KOUBSKÝ (ŠANCE)