Do konce volebního období 2014 – 2018 zbývá několik dní. V rámci toho každému zastupiteli města pokládáme několik otázek, ve kterých mají možnost jejich předchozí práci pro město i občany zrekapitulovat a zhodnotit. Volební období hodnotí zastupitelka Dana Vepřková.
DANA VEPŘKOVÁ (ŠANCE PRO KUTNOU HORU)
Jaký byl váš hlavní cíl, se kterým jste do křesla zastupitele města usedala? Jak se vám tento cíl podařilo splnit? Odcházíte spokojená?
Když jsem v roce 2014 spolu s dalšími 26 usedla do takzvaného zastupitelského křesla, nebyla jsem v politice nováčkem. Nová pro mě byla situace, nebo lépe řečeno pozice, do které jsem se dostala po komunálních volbách. I když uskupení Šance pro Kutnou Horu ve volbách jednoznačně uspělo, povolební vyjednávání dopadla trochu jinak a s kolegy jsme začaliplnit úlohu opozičních zastupitelů. V čem byla tato práce jiná? Například v tom že, v prvních dvou letechnebyly připomínky a komentáře opozičních zastupitelů prakticky vůbec brány v úvahu. Musela jsem si zvyknout, že pokud chci uspět, musím postupovat malými kroky, nesmím se nechat odradit. To se mi,myslím, dařilo. Za úspěch například považuji, že se mi ve spolupráci se členy školské komise podařil odvrátit prodej Zelenkovy vily a zastupitelé následně rozhodli o jejím budoucím využití pro děti ZŠ a MŠ. Ráda jsem přispěla k tomu, že bude mít knihovna díky celkové rekonstrukci školy Na Náměti nové prostory. Ale jsem také ráda, že jsem pomohla svým hlasem zastavit nesmyslný projekt pěstovat čínské houby na Karlově. Postupem doby jsem začala vnímat, jak se pomalu, ale jistě začaly obrušovat názorové rozdíly mezi zástupci opozice a některými členy koalice. V druhé části uplynulého volebního období se mi pracovalo již mnohem lépe, mohla jsem debatovat i s lidmi na druhé straně stolu. Tomu jsem moc ráda, přesně tak si totižpřestavuji dobrou práci pro město. Pracovat a rozhodovat tak, aby nebylo znát, z jakého politického uskupení zastupitelé vzešli. Mohla bych tedy konstatovat, že po čtyřech letech mohu odejít poměrně spokojená. Proč jenom „poměrně“? V tomto uplynulémvolebním období totiž vládnoucí koalice prosadila rozpracování nesmyslného počtu rozsáhlých projektů, které – jak se ukazuje – přesáhly realizační schopnosti města. Možná byla vedena snahou, aby po ní zůstalo něco velkého, a tak byly některé projekty „ušity horkou jehlou“, přičemž s následky takových ukvapených rozhodnutí se budou vypořádávat ještě několikery radnice v budoucnosti. Město vstoupilo do tohoto volebního období ve velmi dobrém finančním stavu, alenejsem si jistá, že je ve stejné kondici i po jeho uplynutí. Otázkou zůstává, jaká část utracených prostředků bude skutečně sloužit občanům Kutné Hory.
Co si z práce pro město, jako jeho zastupitelka, odnášíte? Pokud byste mohla, změnila byste nějaké své již učiněné rozhodnutí?
Z posledních čtyř let a z práce pro město si odnášímzkušenosti, které bych žádným jiným způsobem nezískala. Za pozitivní považuji práci a komunikaci s lidmi, kterým šlo o stejnou věc. Hluboce si vážím jednání školské komise. Můj dobrý pocit ze spolupráce může pramenit z toho, že v komisi seděli hlavně odborníci. Ačkoli jsme byli komisí početnou, v průběhu čtyř let ji opustil hlavně kvůli pracovnímu vytížení pouze jeden člen. Bohužel jsem získala i zkušenosti negativní. Je víc než jasné, že si člověk nebude v sedmadvacetičlenném zastupitelstvu rozumět naprosto s každým a jen s několika půjde rád na kávu, víno či pivo. Mojí celoživotní zásadou je respekt a tolerance k druhým lidem, ale ke konci volebního období jsem bohužel zažila od skupiny zastupitelů vůči mé sobě nefér jednání. I z této zkušenosti se ale dá vytěžit něco pozitivního. Dnes už vím, že ne každý, kdo se do zastupitelstva města dostane, musí být hoden respektu.A zda si stojím za rozhodnutími, která jsem učinila? Za většinou ano. Pokud bych ale měla v době hlasování k dispozici veškeré informace, které znám dnes,s největší pravděpodobností bych se v některých případech zachovala jinak.
Máte svého oblíbeného knižního autora? A knihu, na kterou nedáte dopustit?
Tato otázka je pro mě hodně těžká, protože čtu prakticky všechno. Souvisí to s mou profesí, na střední škole řadu let vyučuji český jazyk a literaturu. Mezi mé nejoblíbenější autory jednoznačně patří z českých Karel Čapek, Ota Pavel, Milan Kundera – a mohla bych jmenovat řadu dalších. Z cizích autorů patří mezi mé oblíbence E. M. Remarque, DickFrancis nebo Garcia Marquez. V poslední době čtu i současné české autory, právě mám třeba rozečtenou Hanu od Aleny Mornštajnové. A kniha, kterou jsem četla několikrát a nedám na ni dopustit? Tak tou je Vejce a já od Betty MacDonaldové.
Jak by podle vás mělo město Kutná Hora za čtyři roky, tedy na konci dalšího volebního období, vypadat? Jaké je vaše přání Kutné Hoře a jejím občanům?
Na konci dalšího volebního období by Kutná Hora sebevědomým městem. Měla by být pyšná na svépostavení mezi městy UNESCO. Naše město by se mělo stát tím místem, kde stojí za to žít, a to se všemi atributy, které ke spokojenému životu patří. Městem, kde je bezpečno, čisto a hodně zeleně. Přála bych si, aby se opět vrátil do centra města život. Není to pouze zbožné přání, naše menší a už nyní živá náměstíčka jsou toho důkazem. Kutné Hoře přeji, aby o ni měli i nadále zájem turisté, kteří se sem k nám po první návštěvě budou rádi vracet třeba i na víc dní, a aby i nadále byla plná kvalitních kulturních akcí. Občanům našeho města přeji, aby ve městě žili rádi, aby spolu více komunikovali a třeba se i propojili lidé a skupiny, u kterých to doposud nestalo.
Příště: JOSEF VIKTORA (ANO)