Plukovnice Blanka Matějů sloužila u Policie ČR bezmála 45 let, z toho 17 let ve funkci ředitelky územního odboru Policie ČR Kutná Hora, a to až do 31. prosince 2023. Blanku Matějů jsme požádali o rozhovor.
Jak jste se dostala k této profesi?
Po maturitě na střední zemědělské škole jsem hledala uplatnění. V mém oboru zootechnik a agronom v té době nebyl o ženy zájem. Známá mi tehdy doporučila, ať zkusím jít k bezpečnosti. Zatímco dnes je možné vše dohledat na internetu, tehdy o tom nikde žádné informace nebyly. Ani v náborovém středisku mi toho tenkrát moc neřekli. Kapitán, který vedl nábor, mi řekl: Ženská, na tohle nemáš nárok. Na to nezapomenu. Ale když jsem na nábor přišla, zapsat mě musel. A já úspěšně prošla psychotesty, prověrkou fyzičky a zdravotního stavu.
Jaké byly začátky u policie? Kde jste působila?
Začínala jsem na Benešovsku jako policistka v uniformě. Stejně jako všichni ostatní jsem se musela učit, vypracovat. Chvíli také trvalo, než mě chlapi mezi sebe přijali a začali mě brát jako parťačku, věřit mi. Od roku 1993 jsem vedla menší tým vyšetřovatelů, v roce 1994 na Praze východ mě jmenovali nejprve náměstkyní ředitele pro vyšetřování a od roku 1998 ředitelkou Okresního úřadu vyšetřování pro Prahu západ, kde jsem byla až do roku 2006. Po reorganizaci u policie, za níž byly v roce 2001 sloučeny úřady vyšetřování s kriminální policií a vznikl úřad „služba kriminální police a vyšetřování“ jsem se stala zástupcem ředitele Okresního ředitelství PČR Praha západ a v roce 2006 jsem byla pověřena jeho řízením. Do funkce ředitelky Územního odboru Kutná Hora jsem byla jmenována v lednu 2007 a pracovala jsem tam až do konce roku 2023. Kdyby to šlo, tak bych si službu prodloužila. Služební zákon je ale nekompromisní. Všechno má ale nějaký začátek a také svůj konec.
Co vás na této práci nejvíce naplňovalo?
Práce klasického výkonu, ale i vyšetřovatele. Věnovala jsem se i hospodářské trestné činnosti, obecné kriminalitě. Měla jsem to štěstí, že některé případy mě dovedly až za hranice. Díky tomu jsem měla příležitost poznat, jak to funguje v zahraničí, a získala jsem řadu zkušeností. Člověk ve službě prošel ledasčím. Byly chvíle dobré, ale i chvíle méně dobré. Při této práci je nezbytné se udržovat v dobré fyzické, ale i psychické kondici. O to víc, řídíte-li kolektiv. To proto, abyste lidem, které řídíte a kteří stejně jako každý člověk občas mají těžké chvíle, dokázala pomoci. Podržela je nad vodou.
Jaké to je pro ženu být v takové pozici a řídit kolektiv složený převážně z mužů?
Dříve u policie byli převážně muži, žen jen minimum. Ke změně začalo docházet v devadesátých letech. Přesto je stále u policie větší procento mužů, než žen. Říká se: Běda mužům, kterým žena vládne. Jak říkám, všichni jsme jen lidi a máme dobré a máme špatné dny. Každopádně do funkce jsem nepřišla, aby mě lidé milovali, ale proto, abychom měli výsledky. Našli se i jedinci, kteří říkali: „Šéfová, to co po nás chcete, není možné.“ Měla jsem tu výhodu, že jsem praxí sama prošla. A tak jsem jim ukázala, že to jde a že vím, že se to dá zvládnout a jakým způsobem.
Vybavujete si nějaký případ z praxe na Kutnohorsku, který vás zasáhl, zůstane v paměti?
Vybavuji si pátrací akci v Ovčárech, která bohužel skončila tragicky. O to horší bylo, že se jednalo o malého klučinu. V paměti zůstávají převážně ty negativní případy s fatálním koncem. Nejsou to zrovna hezké vzpomínky. Když projíždím přes Kutnohorsko, ale i další území, kde jsem působila, vybavují se mi spíše ty smutné případy. To v paměti zůstane, ať chcete, nebo ne.
Změnila se dobou nějak skladba hříšníků?
S rozvojem technologií se začala objevovat nová forma páchání trestné činnosti a tou je kyberkriminalita. Lidé neopatrností přicházejí o peníze, přes internet se i seznamují, a dokonce uvěří na slib manželství. I takové případy na Kutnohorsku řešíme. Pachatelé se v tomto oboru zdokonalují, ruku v roce s tím se musejí zdokonalovat i policisté. Dopadnout pachatele je velmi problematické a náročné. Většinou se jedná o skupiny a cesty vedou obvykle do zahraničí. K úplnému konci se bohužel ne vždy dopracujeme.
Neměla jste někdy strach?
Když jsem vedla v rámci služby klasické vyšetřování, měla jsem i vážné případy. Měla jsem několik výhružných dopisů, výhružné telefonáty. Nepopírám, že mi nebylo lehce. Těšilo mě, že všechny případy nakonec skončily u soudu a byly řádně odsouzeny. Samozřejmě jsem v tom ani tehdy nebyla sama. Na případech se podílel náš minitým, který jsem vedla. I oni museli snést tyto negativní okolnosti. Přesto nás to neodradilo. Řekla bych, že čím více se do mě snažili trefovat, tím více jsem si před sebou vytvářela silnější a silnější štít.
Co máte nyní v plánu?
Poslední půlrok byl pro mě psychicky náročný. Musím se s touto změnou nejprve vyrovnat, potom se uvidí.
Od 1. ledna 2024 nastoupil do funkce ředitele územního odboru plukovník Miroslav Breburda, který do té doby působil na územním odboru v Kolíně.
M. Pravdová
