Město Kutná Hora už více jak rok hledá možnosti, jak zabezpečit haldy na Kaňku, aby nedocházelo k ovlivňování zdraví obyvatel. Největší riziko tvoří půda kontaminovaná těžkými kovy a pak i arsenem. Haldy samotné jsou pozůstatky po staré hornické činnosti, která v Kutné Hoře probíhala už od 13. století. Nejvíce diskuzí ovšem vzbudily haldy na Kaňku, u kterých dochází k odkrývání půdy ať již erozí či cíleným rozhrabáváním sběrateli. Touto činností může docházet k uvolňování sloučenin arzenu do okolí, především do vzduchu. Haldy by proto měly zůstat pod stálým vegetačním krytem a v žádném případě nesmí být manipulováno se zeminou. To platí i pro majitele soukromých pozemků, protože haldy se nachází i na zahradách rodinných domů. Zároveň však haldy představují nesmírně cenný vědecký materiál pro odborníky z oboru environmentální geochemie, mineralogie a mikrobiologie.
Problematikou se zabývala v roce 2002 Vláda České republiky, kdy bylo vydáno Usnesení, na základě kterého byla zpracovaná riziková analýza pro danou lokalitu. Toto usnesení však pověřovalo tehdejší Okresní úřad v Kutné Hoře, nikoliv Město samotné. Analýza tehdy navrhla několik doporučení a v závěru bylo konstatováno, že oblast Kutné Hory a okolí vykazuje výraznou zátěž všech složek životního prostředí rizikovými prvky. Přednostové okresních úřadů Kutná Hora a Kolín tenkrát měli přijmout opatření, aby nebylo možné využívat právnickými ani fyzickými osobami materiál ze starých hald pro záměry, při jejichž realizaci by mohlo docházet k poškozování životního prostředí. Jedno z opatření bylo označení hald zákazovými cedulemi a především informování obyvatel. Častější kontroly za poslední rok provádí i Městská policie a dohlíží, aby haldy nebyly rozkrývány.
Pravidelnými kontrolami hald bylo zjištěno, že haldy jsou na převážné části území nenarušeny, porostlé lesem či přirozenými nánosy půdy. Největší problém tvoří dvě rozkryté haldy na Kaňku, směrem na Libenice. Jedná se o odvaly dolu Kuntery a Šafary, kde dochází k erozi svahu. Dle informací od České geologické služby jsou tyto odvaly v evidenci rizikových opuštěných úložných míst. Těchto míst je v České republice 14, z toho 8 na Kaňku.
Současné vedení Města Kutná Hora hledalo možnosti, jak haldy zabezpečit a především z jakých zdrojů financovat. Pomoc přišla z Ministerstva průmyslu a obchodu. Díky ekologické dotaci, kterou Ministerstvo nabízí z přijatých finančních prostředků z roční úhrady z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách nebo vyhrazených nerostů, jsme našli jedno z opatření. Podali jsme žádost na „Sanaci odvalu dolu Kuntery v k.ú. Kaňk“ a v lednu 2016 jsme obdrželi oznámení o přidělení ekologické dotace ve výši 4 760 tis. Kč na období 2016-2018. V dubnu 2016 bychom měli obdržet finanční prostředky ve výši 710 tis. Kč, které budou použity na studii proveditelnosti, geodetické práce a prováděcí projekt na sanaci. Zbytek financí pro letošní rok bude použit na úpravu prostoru a hrubé zemní práce. Cílem projektu je eliminace ekologických rizik a rizik ovlivňující zdraví obyvatel dle požadavků orgánů na ochranu veřejného zdraví. Princip řešení je stabilizovat narušený svah úpravou jeho sklonu a stržením nestabilní hrany svahu, zarovnání a zhutnění svahu, zakrytí upraveného svahu, stabilizace paty svahu pro eliminaci sjíždění a vyplavování materiálu na komunikaci. Součástí opatření je oprava zaneseného silničního příkopu podél sanované části odvalu.
Projekt bude respektovat požadavky hygienické služby i hodnotu odvalu jakožto montánní památky. Realizace projektu je plánovaná pro rok 2017 s dokončením v roce 2018.
Jeden z důležitých kroků bylo také oslovení Ministerstva životního prostředí. Koncem roku 2014 jsme se sešli přímo na haldách s pracovníkem Ministerstva a výsledkem jednání bylo, že pokud bychom chtěli žádat dotace z Operačního programu Životní prostředí na sanace hald, musíme mít zpracovanou analýzu rizik. Analýza z roku 2003 už totiž není uznatelná. Zároveň počátkem roku 2016 byly osloveny instituce, které se zabývají těžbou, případně sanací po důlní činnosti. Konkrétně jsme oslovili Český báňský úřad, Českou geologickou službu a Českou inspekci životního prostředí Praha, která je kompetentní v řešení záležitostí, v souvislosti se zákonem č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě. Bohužel vzhledem k historickému ukládání tohoto těžebního odpadu, nemohou Městu Kutná Hora se sanací zákonně pomoci a byli jsme odkázáni pouze na dotační titul výzvy z Operačního programu životní prostředí. V současné době je vyhlášena dotační výzva na sanaci nejvážněji zasažených lokalit, u kterých analýza rizik prokázala kontaminaci a představují vážnou hrozbu pro lidské zdraví a životní prostředí. Uznatelných 85% nákladů můžeme požadovat i na zpracování rizikové analýzy. Pokud Městu Kutná Hora poskytne Krajský úřad zbylých 15% finančních prostředků z celkových nákladů, zhruba za rok by mohla být zpracovaná analýza rizik. Díky ní bychom mohli žádat dotace na sanaci ekologických zátěží z vyhlášených dotačních titulů.
Další záležitostí je najít legislativní cestu, jak vypracovat zákonem podložitelnou veřejnou vyhlášku, která bude „šitá na míru“ přímo lokalitě Kaňk. Vyhláška by měla být nějakým způsobem vymahatelná. Je však především na všech občanech, jak se budou k rizikům na Kaňku stavět a jak budou dodržovat již tak dlouho zveřejňovaná pravidla „soužití s arsenem“.
Současný stav a potřeba sanace budou také zohledněny při projednávání nového územního plánu města. Do doby úplné sanace problémových hald doporučujeme obyvatelům Kaňku, řídit se doporučeními uvedenými na oficiálních stránkách Města Kutná Hora (sekce MÚ informuje/Problematika těžkých kovů).
Technické oddělení OI města Kutná Hora