Vůně terpentýnu prostoupila Sankturinovský dům. V podkrovním ateliéru s proskleným střešním oknem zavládla od 1. července tvůrčí atmosféra. V rámci XXIV. ročníku Sympozia současného výtvarného umění, pořádaného z iniciativy Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, se tu na dva týdny společně setkávali a tvořili Lucie Hošková, Nikola Kopp Lourková, Iveta Šafránková, Oskar Hořánek a Samuel Paučo. Současní výtvarní umělci přijali výzvu Aleše Rezlera, ředitele Galerie Felixe Jeneweina, reagovat na odkaz díla Felixe Jeneweina, jež zde na přelomu 19. a 20. století vznikalo.
V předchozích ročnících jeneweinovského sympozia se dočasným ateliérem umělcům staly například tehdy opuštěné prostory loreckého pivovaru, bývalé zámečnické dílny v Nádražní ulici nebo také bývalé turistické ubytovny na Náměstí Národního odboje. Poprvé v historii pořádání sympozia umělci společně tvořili přímo v sídle galerie v Sankturinovském domě. Zatímco v předchozích ročnících si umělci nalezli vlastní kout, místnost, tentokrát prostor sdíleli. Někteří z účastníků to považovali jakoby za návrat do studijních let, kdy pracovali společně v jednom ateliéru.
Iveta Šafránková je absolventkou Fakulty umění Ostravské univerzity. Než se pustila do tvorby, prostor si uzpůsobila, vytvořila své místečko. Ráda pracuje s materiálem, který je spojen s daným místem, na které reaguje, nebo ve kterém pracuje. „Mám tu například jíl z potoka, mláto z místního pivovaru, písek z pískoviště od vedle, slámu, ale i suchou můru,“ uvedla s tím, že dlouhodobě pracuje na projektu, který si sama pro sebe pojmenovala Projekt osobní archiv. Ukazuje malý sešitek s dalšími nálezy, které plánuje využít při své práci. U každého artefaktu, listu ze stromu, květu, je vždy uveden datum, název a lokalita, ze které předmět pochází.
Nikola Kopp Lourková vystudovala malířský ateliér na pražské VŠUP. „Pracuje se mi tu dobře. Je to takový návrat do školních let, kdy nás bylo víc v ateliéru,“ podotkla s tím, že tvoří kontinuálně, na etapy. Když má v hlavě nějakou myšlenku, vloží ji do obrazu. Maluje olejem. „Je tam proces prosychání, vrstvení. Během dvou týdnů, co tu jsme, se k obrazům vracím třeba čtyřikrát, šestkrát. Takže ten obraz se jakoby tvoří sám v tom čase se mnou,“ dodala. Do Kutné Hory dorazila společně s manželem a miminkem. Uchvátil ji chrám sv. Barbory. „Poprvé jsem byla i vevnitř. Ty fresky a vitráže, kterými prosvítají sluneční paprsky, to bylo něco neuvěřitelně krásného,“ dodala.
Malířka, kreslířka a performerka Lucie Hošková je v současné době studentkou Akademie výtvarných umění v Praze, ateliéru kresby Jiřího Petrboka. „Maluji absolutní věci, buď smrt, nebo porod. Teď zrovna jsem se vrátila ke smrti. Maluji mrtvá těla, která se navracejí,“ vysvětlila Lucie Hošková. V Kutné Hoře se ji líbí, při práci by však uvítala více soukromí. V Sankturinovském domě ji inspirovala alchymistická dílna, především alchymistický pojem nigredo, který nyní zpracovává. Jak dodala, je zvyklá pracovat na více obrazech najednou.
Oskar Hořánek, malíř, grafik, absolvent AVU ateliéru Jiřího Petrboka v posledních letech opakovaně zpracovává téma, ve kterém se zabývá hledáním vlastního místa ve světě „Pracuji s motivy vlastního prostředí, kde se člověk pohybuje. Přišlo mi zajímavé a trošičku i vtipné vyjít z místního prostředí takovým téměř plenérovým způsobem. Snad to bude rozpoznatelné,“ řekl Oskar Hořánek, který společný ateliér považuje jako zajímavý skok zpátky do školy. „Je to tu dobré. Čtrnáct dnů je ale krátká doba,“ doplnil. Pilně pracoval a tak si poznávání města a okolí nechával na později.
K nejvýraznějším malířům své generace s jasně rozpoznatelným rukopisem patří zvolenský rodák Samuel Paučo, který žije a pracuje v Brně. Je absolventem Fakulty výtvarných umění v Brně, kde působil i jako odborný asistent, poté i na Akademii výtvarných umění v Praze. Je držitelem řady významných ocenění. V Kutné Hoře vytvořil několik velkoformátových obrazů, autoportrétů. Do města pod Barborou se vrací. „Kutná Hora je výživná, Jenewein také,“ podotkl Samuel Paučo, který by uvítal lepší odvětrání klimatizovaných prostor v podkroví. „Musím přiznat, že mě Jenewein celkem oslovil, chlapík. Není úplně marný,“ dodal s úsměvem Samuel Paučo.
S tvůrčími výsledky letošního ročníku sympozia se bude moci veřejnost seznámit již v září.
M. Pravdová
