Hornický spolek Barbora ve spolupráci s Českou speleologickou společností a členy dalších hornických spolků z různých míst České republiky dokončil vyzmáhání a rekonstrukci historické jámy Čapčoch III, nacházející se za trafostanicí částečně pod stávajícími garážemi v Kudrnově ulici v Kutné Hoře. V hloubce téměř 23 metrů se novodobým havířům otevřel přístup do rozsáhlého středověkého důlního díla.
„Pouze poslední tři metry jámy jsme ponechali v původním stavu, protože se zde nacházejí cenné archeologické stopy včetně otisků po těžním laně a dobře patrného ručně tesaného profilu středověké jámy,“ uvedl Petr Zeman, jednatel Hornického spolku Barbora.
Práce na této etapě byly prováděny od října do konce května. Současně byly zahájeny navazující práce v podzemí. Dobrovolníci vyčistili prostor náraziště i přístupovou chodbu, instalovali větrné dveře a vytvořili zázemí pro další činnost v hloubce přibližně 35 metrů pod povrchem. Práce postupují podle projektu a za dohledu Vladimíra Pravdy, závodního dolu.
Podle Petra Zemana byl podobný projekt v Kutné Hoře naposledy realizován v 60. letech minulého století. Jeho cílem není pouze průzkum historického podzemí, ale také zabezpečení a dlouhodobé monitorování důlních prostor s cílem přispět k zajištění bezpečnosti na povrchu.
Rozsah prací dokládá množství vytěženého materiálu. „Při rekonstrukci jámy a čištění podzemních prostor bylo vytěženo více než 220 metrů krychlových hlušiny, což představuje přibližně šest tisíc narubaných okovů,“ upřesnil Ivan Kozák, člen Hornického spolku Barbora. V podzemí se podařilo vyčistit rozsáhlé náraziště. „Vyklidili jsme chodbu a komoru, které říkáme nádraží. Ve spodní úrovni, zhruba o patnáct metrů dál, je další prostor, kterému říkáme zastávka. Mezi nimi se podle všeho nachází další hloubení,“ dodal Ivan Kozák.
V následujících měsících čeká pracovníky vystrojení zrekonstruované jámy. „Budeme osazovat povaly a žebříky, které umožní bezpečný sestup do podzemí. Oddělena budou těžní a lezní oddělení tak, aby celý systém odpovídal současným bezpečnostním předpisům. Poté se práce zaměří na vyklízení hlavní chodby, odstranění menších závalů a zajištění dvou historických šachet v prostoru takzvaného Barborského překopu,“ vysvětlil Petr Zeman. Tuto etapu plánují novodobí havíři zahájit na podzim.
Přestože dosavadní práce byly vykonány převážně v již známých částech dolu, už nyní se objevují nové zajímavé nálezy. Při vyklízení podzemních prostor objevili dobrovolníci dosud neznámé zasypané hloubení. Nalezeny byly také fragmenty i celý dochovaný kahánek po středověkých havířích.
„Našim cílem je pokračovat v sanačních pracích, průzkumu a dokumentaci podzemí. Rádi bychom se také příležitostně pokusili část tohoto důlního díla zpřístupnit veřejnosti, zejména komoru a šachty Ondřej, která je největší známou vydobytou prostorou v Kutné Hoře. Vše však bude záviset na bezpečnosti a finančních možnostech,“ dodal Petr Zeman.
Na podzim je zároveň připravováno společné cvičení s báňskými záchranáři, speleology a hasiči zaměřené na vyproštění osoby z podzemních prostor.
Na projektu se podílejí dobrovolníci z Kutné Hory i dalších míst republiky. Jejich práce, nadšení a tisíce odpracovaných hodin umožnily dokončit další etapu průzkumu, zabezpečení a dokumentace historického kutnohorského podzemí.
Pokračuje také projekt prezentace unikátního historického důlního větráku nalezeného Hornickým spolkem Barbora v roce 2019 při průzkumu tehdy nezmapovaného středověkého dolu v jižní části Grejfského pásma. „Repliku důlního ventilátoru vyrobil Hornický spolek Barbora Kutná Hora na základě podkladů získaných ze záchranné akce originálu a jeho pečlivého výzkumu a dokumentace jednotlivých dílů,“ upřesnil Ondřej Malina z Národního památkového ústavu.
Projekt výroby repliky a jeho financování bylo umožněno díky spolupráci Akademie věd ČR a NPU Loket. Originál byl letos v květnu převezen do depozitáře Českého muzea stříbra. V budoucnu by se oba exponáty měly stát součástí expozice na Hrádku.
M. Pravdová
Psali jsme: