Světově proslulý heraldik, kutnohorský rodák a čestný občan města Jiří Louda by 3. října oslavil sté narozeniny. Při příležitosti významného výročí připravilo Vydavatelství Univerzity Palackého ve spolupráci s olomouckým muzeem publikaci Jiřího Loudy Erby rytířů podvazkového řádu, k níž předmluvu napsal následník britského trůnu princ Charles. Jiří Louda pro Kutnou Horu vytvořil návrh městského praporu. Pro připomínku významného heraldika, který je mimo jiné autorem státního znaku ČR, standarty prezidenta republiky a desítek znaků obcí a měst, bude v dubnu 2021 na dům, ve kterém žil, umístěna pamětní deska.
Právě před 100 lety, dne 3. října 1920, se v Kutné Hoře narodil Jiří Louda. Jeho otec Zdeněk Louda byl profesorem kreslení na kutnohorském reálném gymnáziu a rodina bydlela v domě čp. 584 na Smíškově náměstí (dnes Národního odboje).
Po maturitě na kutnohorském gymnáziu vstoupil Jiří Louda dobrovolně do čs. armády. Po německé okupaci a rozpuštění čs. armády odešel v létě 1939 přes Polsko do Francie. Krátce sloužil v cizinecké legii v Alžírsku, ale po pádu Francie (1940) se mu podařilo odplout do Velké Británie. Tam absolvoval poddůstojnickou školu, přihlásil se k letectvu i k parašutistům a absolvoval speciální výcvik vedený S. O. E. Po atentátu na R. Heydricha měl být vysazen v protektorátu jako radista paraskupiny Bronze, avšak s posádkou neodletěl, protože si poranil nohu. Výsadek odlétl v březnu 1943, ale seskok se neuskutečnil a při návratu byl letoun u Mnichova sestřelen. Všichni z posádky zahynuli. Následně byl Jiří Louda přidělen k vojenské rádiové ústředně exilového ministerstva národní obrany a sloužil v ní jako ladič přijímačů.
V červnu 1945 se Jiří Louda vrátil do vlasti. I nadále zůstával v armádě a chtěl studovat Vysokou školu válečnou. Obdržel Čs. válečný kříž 1939 a byl povýšen do hodnosti kapitána. Po únoru 1948 byl však ve věku 28 let (!) penzionován, v dubnu 1949 zatčen a třináct měsíců bez soudu vězněn na Mírově. I poté byl coby bývalý příslušník exilové armády ve Velké Británii, který navíc absolvoval speciální výcvik, vystaven silnému tlaku, který měl mnoho podob.
Po propuštění pracoval nejdříve jako lesní dělník, než v roce 1953 našel na dlouhá léta práci v olomoucké univerzitní, později vědecké knihovně. To už se věnoval své celoživotní zálibě: heraldice, genealogii a vexilologii. V těchto oborech se vypracoval na nejpřednějšího odborníka. Vytvořil znaky desítek obcí a měst a především se stal autorem státního znaku ČR, standarty prezidenta republiky i znaku Olomouckého kraje. Byl členem zahraničních i českých heraldických společností i akademií a vytvořil řadu publikací, které vyšly doma i v zahraničí, např. Znaky našich měst (1961), České erby (1974), Heraldry of the Royal Families of Europe (1981), Lines of Succession (1981), Znaky evropských měst (1995) či Království české (1996). Svůj život shrnul v knížce Svým dějinám neutečeme (2010).
Plně rehabilitace se Jiří Louda dočkal až po roce 1989. Byl povýšen do hodnosti plukovníka v. v., od prezidenta V. Havla převzal medaili Za zásluhy, Univerzita Palackého mu udělila čestný doktorát a obdržel Cenu města Olomouce i Cenu Olomouckého kraje. Přestože většinu života strávil v hanácké metropoli, vždy zdůrazňoval, že pochází z Kutné Hory. Ve Vlašském dvoře také v roce 1959 uzavřel své druhé manželství s PhDr. Jaroslavou Šustrovou, do rodného města jezdil na návštěvy přátel, srazy abiturientů i besedy. V roce 1991 stylizoval znak kutnohorského gymnázia, roku 1998 pro Kutnou Horu vypracoval návrh městského praporu a v roce 2006 ho rodné město jmenovalo svým čestným občanem.
Plk. v. v. Jiří Louda, dr. h. c., zemřel 1. září 2015 v Olomouci, kde bydlel a kde je také pohřben. I proto si letošní kulaté výročí jeho narození připomíná především toto město, kde Vlastivědné muzeum Olomouc připravilo výstavu Jiří Louda – Život mezi erby. Koná se pod záštitou ministra kultury a hejtmana Olomouckého kraje a trvá do 10. ledna 2021.
Vedle výstavy je mimořádným počinem vydání Loudovy práce Coats of arms of the Knights of the Order of the Garter – Erby rytířů podvazkového řádu, kterou nyní ve spolupráci se zmíněným muzeem připravilo Vydavatelství Univerzity Palackého. Výsledkem je reprezentativní anglicko-česká publikace, která na více než 650 stranách ukazuje přes 1 000 erbů tohoto prestižního rytířského řádu, v jehož čele dodnes stojí britský panovník. Na této publikaci, v níž je připomenut i význam Loudova rodného města, se Kutná Hora finančně podílela. Zájemci si ji mohou objednat na webové stránce louda.upol.cz. O významu vydaného díla jistě svědčí i fakt, že jednu z předmluv napsala Jeho královská Výsost princ Charles, princ z Walesu. Následník britského trůnu zdůraznil, že je „úžasným zjištěním, že tak daleko od domova, na Univerzitě Palackého v Olomouci, se v tichosti zrodily zájem a odborná erudice, které daly vzniknout tak mistrovsky a elegantně zpracované studii“. A dodal, že může „vyjádřit svůj vřelý obdiv k výjimečným znalostem Jiřího Loudy“.
I v Kutné Hoře můžeme být na plukovníka Loudu právem hrdi. V polovině dubna 2021 mu bude na domě čp. 584 slavnostně odhalena pamětní deska, aby tak nejen nám, ale i návštěvníkům Kutné Hory tuto výjimečnou osobnost trvale připomínala.
Lukáš Provaz
Michal Šimůnek
