Vražedné běsnění Němců v Malíně na sklonku druhé světové války 8. května po poledni krutě zasáhlo do života několika rodin. Přestože byl malínský masakr popsán již mnohokrát, svědectví pamětníků zůstávají mrazivým mementem. Jejich vyprávění rezonuje právě dnes, kdy se znovu objevují hrozby války, nenávisti a nesnášenlivosti, snad ještě silněji než dříve.
„Snad to byl konec světa…“
Jedním z nejsilnějších hlasů, který přežil a promluvil, je Marie Kýblová. Její výpověď byla zaznamenána studentkami kutnohorského gymnázia již v 70. letech, ale její slova stále zůstávají vryta do paměti každého, kdo je slyší: „Byl 8. květen, úterý v poledne, když jsme byli u oběda. Bylo 12 hodin a 15 minut, když nás přepadli v domě a řvali ‚heraus komm!‘ čili „ven!“. (…) Můj syn byl po noční, ležel na otomaně. Oni ho spícího rvali a táhli ven… a pak mě vzali a musela jsem se dívat, jak je střílejí, a nemohla jsem jim v tom nikterak zabránit. (…) Když je postříleli, tak jsem omdlela…“ Marie Kýblová přišla o syna, druha i další blízké. A nebyla sama. Nacisté zabíjeli bez slitování: čtrnáctiletou Danu Mazačovou, sedmnáctiletého Ladislava Matějku, celé rodiny.
Pomáhala mezi mrtvými a umírajícími
Paní Roubíčková, členka Českého červeného kříže, která bydlela naproti malínské škole, vyrazila na místo a snažila se pomoci těm, kdo byli ještě naživu. Její ručně psané svědectví uchovali manželé Dupalovi: „… Dva hoši byli ještě naživu, volali maminku (…), naložili jsme je na nákladní vůz a vezli do nemocnice, kde za dvě hodiny zemřeli.“ Citovaná slova odhalují její odvahu, ale i hrůzu, kterou v myšlenkách nesla po celý život.
Osudy, které zasáhly celé generace
Zuzana Dupalová vzpomíná na setkání s Marií Kýblovou. „Co musela ustát, prožívat. Vždy mě hluboce zasáhne i svědectví paní Roubíčkové, která sem přiběhla a snažila se pomoci přeživším masakru,“ řekla Zuzana Dupalová a poukázala i na kontrast s dnešním způsobem života. „Dnes máme elektřinu, teplo, vodu z kohoutku…, a přesto si lidé stěžují.“ Vladimír Dupal zavzpomínal na svou maminku, které nacisti před jejich domem popravili otce i bratra. Protože již neměla maminku, zůstala jako nezletilá sama a musela se se vším vypořádat, postarat se o dům, který byl zatížen hypotékou. Zkušenosti generací, které zažily válku, jsou často v přímém protikladu k dnešnímu životu. Zuzana Dupalová upozorňuje na potřebu vděčnosti, úcty a pokory, která se v dnešním světě vytrácí. Proto je podle jejích slov potřeba připomínat si tyto události, tu krutost, kterou museli protrpět a prožít naši prarodiče a rodiče a snažit se pracovat na tom, aby se takové hrůzy již neopakovaly.
Tragické události 8. května 1945 v Malíně připomene malínská pobočka kutnohorské knihovny, která sídlí v sokolovně v Malíně, 7. května od 17 hodin, v předvečer výročí 80 let od konce II. světové války. Součástí programu budou promítnutí dobového filmu a výstava mapující tragické události konce války v Malíně, doplněné o články a obrazy z literatury a tisku. Výstavu bude možné navštívit do konce května.
M. Pravdová
Psali jsme: