V rámci projektu Eduzměna se v kinosále Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy konalo promítání předpremiéry 5. dílu Ochránce z nového seriálu České televize zaměřeného na palčivé problémy českého školství. Díl nazvaný Džungle před tabulí ukazuje, jak to dopadne, když se umístí romské děti a děti s problémovým chováním do jediné školy a její vedení zůstane na řešení problémů vyplývajících z této segregace bez pomoci.
A džungle to opravdu byla…Diváky hned po promítání zasáhla věta spoluautora scénáře Tomáše Feřteka: „Toto je realita. Vycházeli jsme ze skutečného příběhu. Bohužel jsou ale v Čechách školy, které jsou na tom ještě daleko hůř než ta, kterou jsme představili v tomto díle.“
Pozvání na promítání a následnou besedu přijalo kromě dramaturga, scenáristy a spoluautora seriálu Ochránce Tomáše Feřteka i několik dalších zajímavých hostů. Jedním z nich byl například ředitel ZŠ Janáčkovo náměstí v Krnově Karel Handlíř, který při svém úvodním slovu vzpomněl na začátky desegregace škol v jeho městě: „Byl to pro děti, které přešly ze svého světa do klasické školy, velký náraz, ze kterého vznikalo obrovské napětí. Dnes, po třinácti letech od tohoto rozhodnutí mohu říci, že to byl výborný krok. Je to dobrá cesta nejenom pro soudržnost dětí ve škole, ale i pro celou krnovskou komunitu.“
Dalším hostem byl místostarosta Kutné Hory a zároveň uvolněný ředitel ZŠ Kamenná stezka Vít Šnajdr. Ostatně ZŠ Kamenná stezka má s problémem segregace v rámci všech kutnohorských základních škol největší problémy.
Posledním hostem byla Magdalena Karvayová specializující se na vzdělávání romských dětí a adaptaci jejich rodičů na prostředí škol. „Z dětí se stává to, co od nich my dospělí očekáváme a jak se k nim chováme. Sama jsem si na základní škole, kde jsem byla skoro jediná Romka, prošla peklem. Bohužel ale musím říci, že ani teď není studium na běžných školách pro Romy jednoduché.“
V České republice je zhruba 70 škol, ve kterých pochází více než 50% dětí z romské komunity a 16 základních škol, kde je majorita Romů (více než 90%). Na těchto školách je dvanáctkrát větší pravděpodobnost, že se bude vzdělávat podle plánů bývalých praktických škol. Na druhou stranu je ale prokázáno, že učí-li se žáci společně, dosahují všichni lepších výsledků.
Dobrým návodem, jak tento problém řešit, je právě projekt základních škol v Krnově. Na tamní radnici v roce 2008 padlo rozhodnutí děti z romské komunity rovnoměrně do všech základních škol rozdělit. Nyní je na každé škole stejný počet Romů, ředitelé se mezi sebou domlouvají a drží si stále stejné počty znevýhodněných žáků.
Největší bariéru pro postupnou desegregaci škol debatující spatřovali v tom zbavit se zakořeněného názoru, že každému je nejlépe mezi svými. A také hlídat si hranici, aby se ze školy postupem času nestala škola segregovaná. Scenárista Tomáš Feřtek také konstatoval, že rozhodnutí podobné krnovskému, nemůže přijít od Ministerstva školství. Ideální stav podle Feřteka je, když se pro desegregaci po vzoru Krnova, rozhodne samo konkrétní město a najde se shoda napříč politickým spektrem. Vít Šnajdr poukázal na to, že Kutná Hora je na tuto diskuzi připravena a že vnímá snahu problém řešit ve vzájemné shodě s ostatními politickými stranami.
RDK
