V sobotu 12. září byla na domě, kde v minulosti žil a pracoval umělecký řezbář Bohumil Bek, odhalena pamětní deska, připomínající jeho památku a dílo. Umělecký řezbář, sochař a restaurátor Bohumil Bek se svému řemeslu věnovatl po celý život a jeho práce si vydobyla uznání nejen v okolí. Úvodního slova malé slavnosti se ujal pan Peter Rosecký a znalec života a díla řezbářského mistra Bohumila Beka PhDr. Dalibor Hobl.
Ačkoliv rodinná tradice Bekových by spíše velela k povolání učitele, Bohumil Bek se rozhodl pro jinou životní dráhu, a to díky svým výtvarným vlohám. Již od 15 let se proto začal učit základům práce se dřevem na odborné škole v Chrudimi a ani po jejím ukončení se nepřestával zdokonalovat. Další vzdělání v tomto směru již získával v Praze u Josefa Krejčíka.
Do Kutné Hory Bohumil Bek zamířil v roce 1909 a otevřel si zde řezbářskou dílnu. Oženil se tady s Aloisií Pokornou, dcerou básníka a dramatika Josefa V. Pokorného. Brzy s pomocí rodiny své manželky zakoupil dům v dnešní ulici Jiřího z Poděbrad, kde následně žil a tvořil plných padesát let, až do své smrti. Jedním z hlavních směrů, kterým se řezbářská dílna Bohumila Beka věnovala, byla výroba kostelních jesliček, z nichž se kupodivu mnohé zachovaly až do dnešní doby.
Kromě jesliček vycházela z dílny Bohumila Beka také rozměrnější díla, konkrétně šlo o křížové cesty. „…zjišťujeme, že nejžádanějším typem křížových cest byly obrazy plastické ze dřeva řezané, tedy křížové cesty reliéfní, dále na plátně malované obrazy s rámy a umělecké reprodukce s rámy. Ve všem tomto byla firma soběstačná, a to včetně malby na plátno i výroby reprodukcí. Zároveň dodávala samostatné rámy na již existující obrazy a také prováděla i odborné restaurování poškozených děl. Prozatím jsme zjistili asi padesátku míst, kam byly křížové cesty za existence firmy dodány. Vedle řady obcí v Česku to jsou města a dědiny ve Slovenské republice, ale také např. město Winona v americkém státě Minnesotta či Monte Video v Uruguayi,“ uvádí ve svém obsáhlém textu, uveřejněném v časopisu Krásné město 1/2018 znalec díla Bohumila Beka PhDr. Dalibor Hobl. Kromě uvedených děl vycházely u Bekovy dílny také oltáře kostelů a kaplí. Jeden takový můžeme dodnes vidět například ve farním kostele sv. Jakuba Většího ve Staňkově u Domažlic. Kazatelnu, která prokazatelně pochází z řezbářství Bohumila Beka, najdeme i v nedaleké Gruntě.
Třicátá léta minulého století přinesla dílně velké zakázky – rozměrné křížové cesty pro jedno z nejstarších poutních míst na Slovensku – Mariánky u Stupavy a také pro Bohutice na Moravě. Těmito pracemi se Bekova dílna hluboce zapsala do historie řezbářství. Kromě uvedených církevních řezeb ale z dílny samozřejmě vycházely také předměty denní potřeby, nábytek, loutky i dárkové předměty.
Řezbářský závod mistra Bohumila Beka fungoval až do 50. let minulého století. Ještě po několik měsíců po jeho smrti se jeho vdova snažila dílnu udržet, brzy ale byla začleněna do Sdruženého komunálního podniku města.
zn (s využitím textu PhDr. Dalibora Hobla – Krásné město 1/2018)
