Výstava Jan Palach je příběhem, připomínkou i poselstvím. Komentované prohlídky s kurátorkou Danou Kyndrovou se uskuteční 3. února od 15 a od 16 hodin
Dana Kyndrová. Foto: pra

Jan Palach 16. – 25. ledna 1969 je název výstavy fotografií k připomínce 55. výročí tragické smrti Jana Palacha. Ve Spolkovém domě byla za velkého zájmu veřejnosti zahájena 4. ledna a potrvá do 20. února. Komentované prohlídky výstavy s kurátorkou Danou Kyndrovou se uskuteční 3. února od 15 a od 16 hodin. 

Černobílé fotografie různých autorů mapují klíčové okamžiky bouřlivých událostí, jež následovaly po sebeupálení Jana Palacha, studenta historie a politické ekonomice Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po začátku okupaci vojsky Varšavské smlouvy se zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze. S těžkými popáleninami byl převezen do nemocnice, kde po třech dnech zemřel. Jeho pohřeb 25. ledna, kterého se účastnilo několik desítek tisíc lidí, se stal protestem proti okupaci. Kurátorkou výstavy je česká dokumentární fotografka Dana Kyndrová, které jsme se zeptali:

Ve Spolkovém domě je k vidění jen část rozsáhlého souboru, který jste poprvé představila v lednu 2009 u příležitosti 40. výročí Jana Palacha v klášteře františkánů v Praze. Podle čeho jste vybírala fotografie pro výstavu v Kutné Hoře?

Vybírala jsem klíčové okamžiky a samozřejmě špičkové fotografie, které tyto události dokumentují. Vystaveno je 40 černobílých fotografií od 18 autorů, jejichž snímky byly v mnoha případech až do listopadu 89 zcela neznámé.

Každá z vystavených fotografií je působivá, vyvolává emoce. Která vás osobně oslovuje? 

Je to například fotografie starší ženy, kterou byste si představili spíše někde sedící na zahrádce. A ona i v jejím věku tyto události prožívala, účastnila se, aby vyjádřila svůj postoj.  

Proč je důležité tyto události připomínat?

Je to naše historie, která má vliv na to, jak žijeme dnes. Přijde mi, že ve školách se rozebírá zbytečně podrobně, jak například Peršani bojovali s Řeky u Salaminy a podobně. My ale musíme znát především naši novodobou historii. To, co se děje teď, je vlastně pokračováním toho, co bylo zahájeno v naší minulosti, během druhé světové války. Rusové si dělají nárok na ta místa, kde byli….

Získala jste ocenění Osobnost české fotografie. Co pro vás fotografie znamená?

Mým největším projektem bylo téma Rusové, kterému jsem se věnovala téměř čtyřicet let. Do Ruska jsem jezdila, dokumentovala. Měla jsem to spojené i s poznáváním různých konců světa, takže mě to bavilo. Pro mě byla fotografie vždy zábavou a poznáním.

Více z vernisáže jsme zveřejnili aktuálně na webu Kutnohorských listů.

pra

Psali jsme:

Zavřít menu