Česko mělo na sympoziu Site managerů v Malajsii jediného zástupce a to z Kutné Hory

Začátkem března se v George Townu v Malajsii konalo mezinárodní sympozium Site managerů. Do metropole státu Penang vyslalo své zástupce 37 zemí ze 4 kontinentů světa. Českou republiku, která má celkem 17 památek zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO, reprezentovala právě Kutná Hora.

Co je to vlastně Site manager a jaká je jeho role coby prostředníka organizace UNESCO? Jaké jsou problémy Kutné Hory v porovnání se zbytkem světa? A v čem spočívá její unikátnost, kterou je potřeba bránit za každou cenu? Na tyto a další otázky odpovídal zastupitel města a Site manager pro Kutnou Horu Vít Šnajdr.

 

Pro pozici Site managera není jednoduché najít český ekvivalent, navíc ani český právní řád tuto funkci nezná, přitom ve světě je zcela běžná. Kdo to tedy je Site manager?

Každá památka, respektive lokalita, která je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO musí mít svého Site managera, volně přeloženo „správce místa“. Takový správce je mimo jiné prostředníkem při různých jednáních s pařížskou centrálou UNESCO, protože ta se v podstatě s nikým jiným v Kutné Hoře bavit nebude.

V čem spočívá role správce památky? V případě Kutné Hory tedy historického jádra města s chrámem sv. Barbory a sedlecké katedrály?

Je třeba koordinovat jednotlivé vlastníky, kterých je v tomto případě neuvěřitelných šest set. Site manager dále připravuje strategie ochrany památky, nastavuje plán ochrany a využití památkové rezervace (tzv. management plán) a kontroluje jeho plnění, vyjadřuje se k územnímu plánu a jednou za 7 let podává periodický report na centrálu UNESCO v Paříži, což je podrobná zpráva o stavu památky v angličtině.

V zahraničí je Site manager regulérní pozice, kterou člověk vykonává plnohodnotně a profesionálně. U nás to tak zatím nefunguje. Jak jste se této funkci dostal konkrétně Vy?

Site managerem jsem se stal coby místostarosta v předchozím volebním období, protože jsem měl současně v gesci památky. První tři měsíce jsem zjišťoval, co ta funkce vůbec obnáší a až postupně jsme na to přicházeli. Je to složitá pozice, agenda je strašně široká a naprosto upřímně … jestli dělám desetinu toho, co bych měl, je to hodně. A podobně to funguje napříč celou republikou, Site managery bývají starostové, místostarostové, v Kroměříži je to europoslankyně, v Kladrubech ředitel hřebčína.

Pro Site managery z celého světa se konají pravidelná sympozia, kde sdílejí své zkušenosti, a Vy jste na tom letošním byl jediným zástupcem České republiky. Co bylo tématem Vaší přednášky?

Gró celé mojí dvacetiminutové přednášky bylo ukázat jak je Kutná Hora pěkná, jak je rozmanitá, jak je skvělá. Představil jsem ji jako složitý „Site statek“ s velkým počtem vlastníků a popsal svoje šestileté zkušenosti z pozice jeho správce – jak v Česku funguje Site manager, kterého české právo nezná, jaké jsou s tím spojené problémy a jak se je snažíme v Kutné Hoře řešit i jaké máme představy do budoucna.

Zajímali se Vaši kolegové ze zahraničí o Kutnou Horu?

Ano, hodně jsme si povídali o tom, jak Kutná Hora vypadá a jak to u nás funguje. Byl jsem totiž na sympoziu taková výjimka, protože není nic neobvyklého, že Site manageři si často stěžují na politiky a já byl svého času politik – Site manager. No a tak je logicky zajímalo, která z těchto rolí u mne převažovala.

A co jste odpověděl?

Že politik i Site manager mají nakonec stejný zájem – politik má zájem, aby mu vzkvétalo město a Site manager má zájem, aby mu vzkvétal jeho Site. Oba potřebují podobné dovednosti a znalosti, tedy umět komunikovat, vyjednávat, organizovat a podobně. Takže být politik i Site manager vlastně není zas tak na škodu.

Na mezinárodním sympoziu jste byl vůbec poprvé. Co Vám to dalo?

Obrovskou zkušenost. Tady teprve zjistíte, že problémy, jaké máme my, mají všude ve světě, v Asii, v Africe, mnohde se potýkají dokonce s daleko horšími. Často se skloňovaly developerské projekty, ani v tom nejsme výjimkou. Třeba Bangladéš má s developery obrovské problémy. Konference ale neupozorňovala jen na potíže, ale i na příležitosti a nabízela možnosti co a jak řešit a zlepšit. Kromě toho člověk potkal velké množství velmi schopných lidí, kteří svoji práci dělají výborně a získal jsem tak ohromné množství kontaktů.

Co by bylo podle Vás potřeba změnit přímo v Kutné Hoře?

Je důležité si uvědomit, že jsme jedineční, že Kutná Hora je jedinečná. Pojďme to zachovat a rozvinout. Je potřeba zapojit komunitu do vnímání celé lokality, která je na seznamu světového dědictví, ale neudělat z ní skanzen. My se o to částečně snažíme, ale povědomí o tom, co znamená být zapsaní na seznamu světového dědictví a proč tam jsme, jsou všeobecně nízké. Nejsme jen hezké historické město. Neexistuje totiž moc takových měst, která by vyrostla na bohatství dolů a zůstala tak skvěle zachovaná. Navíc nikde nemají tak úžasná panoramata jako má Kutná Hora, protože nikde nestojí katedrála mimo město.

Ještě se poslední otázkou vrátím do Malajsie. Předpokládám, že kromě oficiálního programu jste měli možnost poznat i samotný George Town. Co Vás na městě a na Malajsii celkově nejvíc nadchlo?

Z Malajsie jsem nadšený, je moc pěkná země a George Town je nádherné město. Míchá se tu Indie, Čína, Malajci s koloniálním vlivem Británie, Francie a Holandska. Takže vedle sebe stojí čínské chrámy, mešity, hinduistické chrámy a kostely a všichni jsou v pohodě. Řeknete si Asie, ale nikde tu neuvidíte pohozený nedopalek, všude je čisto. Lidé jsou tu příjemní, přátelští a komunikativní, domluvíte se bez problému anglicky. Já se navíc nacestoval víc, než jsem chtěl, protože jsem ztratil pas a musel jsem si udělat výlet na ambasádu v Kuala Lumpur a následně na imigrační oddělení. Takový 16 hodinový výlet, kdy jsem najezdil 900 kilometrů.

 

Jana Adamová, Tisková mluvčí

Městský úřad Kutná Hora

tel.: +420 732 678 33

 

Foto: se svolením Víta Šnajdra

Zavřít menu