Před několika týdny oznámil starosta Kutné Hory v médiích, že město připravuje opatření na snížení rizika působení arzenu na Kaňku a že tak vyřeší to, čím se jeho předchůdci nezabývali, byť je k tomu hygienik vyzýval. Na jednání zastupitelstva 19. května jsem tedy vznesl dotaz na starostu, jaká konkrétní opatření k eliminaci rizika dopadů arzenu na životní Kaňku prostředí město chystá.
.
Zajímalo mne, jaký technologický postup bude použit, jaké budou náklady, jaká firma byla vybrána. Dostalo se mi velmi neurčité odpovědi a odkazu na usnesení vlády z doby před více než 10 lety a na výzvu okresního hygienika. Není pochyb o tom, že obsah arzenu na haldách, ale i v půdě na Kaňku i na dalších místech v Kutné Hoře přesahuje povolené limity o několik řádů. Jako geolog problém s obsahem arzenu na Kaňku znám a dobře vím, že odstranění zdravotních rizik, tak aby byly splněny všechny normy, je zcela nemožné. Znamenalo by to náklady ve stovkách milionů korun a nejspíš i vystěhování Kaňku a nejenom jeho. To si samozřejmě město Kutná hora nemohlo a nemůže dovolit. V minulosti jsme kolem tohoto problému přešlapovali po špičkách a dělali jenom minimalistická opatření typu označení nebezpečných míst a namátkových kontrol městskou policií. Přesto občas došlo k tomu, že haldy někdo rozhrabal (většinou sběratelé minerálů) nebo materiál z hald použil k nějaké stavební činnosti.
Ve čtvrtek 18. června se ve Vlašském dvoře sešlo početné shromáždění odborníků, občanů, místních politiků i úředníků s cílem projednat současnou situaci a nalézt řešení. Bylo to velmi zajímavé a užitečné setkání, na kterém zazněla celá řada seriózních odborných informací, někdy až příliš detailních. Dostavilo se i přibližně dvacet obyvatel Kaňku, které vcelku pochopitelně nadzvedlo nedávné opatření, ke kterému se rozhodl starosta města. Na Kaňk totiž před několika dny přijela těžká technika a dovezla tam jeden až dva tisíce tun stavebního odpadu s tím, že tento odpad bude použit na sanaci dvou rozkrytých hald při silnici na Libenice. Takové řešení nebylo konzultováno s odborníky ani po stránce technologické, ani po stránce právní. Projekt řešil pouze mechanické zabezpečení, ale nezabýval se chemismem. Občané Kaňku se oprávněně ozvali proti zatížení již tak chatrných cest na Kaňku těžkou technikou a poukázali na to, že se obávají i možných propadů starých důlních děl. V diskusi se vyjádřili oborníci včetně hygienika, který upozornil na závažná rizika (i když se zmýlil o několik řádů, když tvrdil, že v Kutné Hoře bylo v historii vytěženo 1,5 milionů tun arzenu). Faktem je, že kdyby kdokoli snědl hlízku sekundárního arzenového minerálu z rozkryté haldy, mohl by i zemřít. Naštěstí se jedná zatím „jenom“ o rizika, nikoli o statistiku chorob, postižených novorozenců nebo dokonce úmrtí. Na Kaňku nebyl prokázán zvýšený výskyt nemocí souvisejících s arzenem. Odborníci z oblasti geologie, geochemie, hydrogeologie nebo experti na báňskou činnost poukázali na to, že zasypání hald stavebním odpadem je naprosto nevhodné. Nejenom že neřeší uspokojivě problém arzenu, ale vede i ke značnému poškození cenného historického dědictví, které haldy na Kaňku i celý ráz historické hornické osady Kaňk představují.
Nabízí se otázka, jak aktuální problém se stavební sutí na Kaňku vznikl. Nebylo to třeba tak, že se někdo chtěl výhodně zbavit stavebního odpadu (byl by to skvělý obchod – nechat si zaplatit jednou za likvidaci a podruhé za použití k sanaci hald – ale to je čistě soukromá spekulace) a využil starostova nadšení pro nějaké viditelné opatření na Kaňku? Setkání radnice s odborníky a s veřejnosti mělo sice proběhnout před tím, než byly na Kaňk navezeny hromady stavební suti, ale i tak určitě pomohlo v tom směru, že příslušní činovníci snad pochopili, že v takto závažných věcech nelze postupovat chaoticky, ale že je nutné jednat dle zákona a na základě odborných posouzení a doporučení. A já jsem pochopil, proč mi před měsícem na jednání zastupitelstva starosta neodpověděl. Pochopil jsem, že se nehodilo hovořit o stavebním odpadu…
Ivo Šanc, zastupitel (Šance pro KH)
.