Finanční výbor zastupitelstva města Kutná Hora si nechal vypracovat analýzu se střednědobým výhledem rozpočtu. Zastupitelé totiž budou rozhodovat o přijetí úvěru a ve středu tak měli možnost seznámit se na veřejné prezentaci se stavem městských financí.
Městskou kasu plní zejména příjmy z daní, na druhou stranu každé město musí počítat s nutnými výdaji. Rozdíl by měl činit zhruba třetinu, se kterou nakládá svým rozhodováním zastupitelstvo. Kutné Hoře zbývá přece jen o trochu méně. „Město je lehce dražší než je obvyklé,“ konstatoval Luděk Tesař a dodal: „Může to být kvalitou služeb a nebo by město mohlo ušetřit optimalizace výdajů, například ve svých společnostech.“
Kutná Hora také disponuje rozsáhlým majetkem, který si vyžaduje každoroční investice. Ty by podle Luďka Tesaře měly dosahovat výše minimálně 50 milionů korun. „Kutná Hora ale do svého majetku investuje výrazně více,“ upozornil ekonom s tím, že tento krok přispívá k rychlému rozvoji města.
Luděk Tesař označil městské finance za zdravé. „Splátky dosavadních dluhů platí Kutná Hora možná rychleji, než by při současných cenách úvěrů musela. Připravuje se tak o peníze,“ upozornil s doporučením refinancování úvěrů. Dále pak vyčíslil bezpečnou hranici zadluženosti, která se podle něj pohybuje na úrovni 370 milionů korun. „Čerpat úvěr ale musí rozumně, například by z něj měla financovat spoluúčasti u projektů s dotacemi. Kutná Hora si nyní může dovolit zhruba tři velké projekty,“ uvedl.
Závěr Luďka Tesaře: „Kutná Hora dostojí svým dosavadním závazkům a bude schopná pokrýt i své investiční plány. Dle plánů město potřebuje cca 175 mil. Kč na investice celkem jen do roku 2020. V letech 2018 až 2022 bude město disponovat minimálně 339 mil. Kč vlastních financí po úhradě splátek dosavadních závazků a v případě potřeby bude moci město využít až 232 mil. Kč nového investičního úvěrového rámce. Celkem bude město schopné disponovat v 5 letech (2018 až 2020) s 594 mil. Kč při dosažení stropu bezpečné zadluženosti a využití rezerv bez dotací a kapitálových příjmů.“
„Z úvěrů bychom neměli financovat drobné opravy, například rekonstrukce silnic s cenou do 5, 10 milionů korun. Takové akce bychom měli pokrýt z vlastních zdrojů, úvěr bychom měli použít pro velké projekty,“ uvedl zastupitel Jozef Králik (ANO).
Karel Koubský ml. (Šance) se obává nenadálých budoucích výdajů. „Co když se město dostane do situace, že bude muset rekonstruovat veřejné osvětlení za zhruba sto milionů korun? A přitom už bude financovat několik velkých projektů,“ ptal se na veřejné prezentaci. „Kutná Hora se po finanční stránce nemusí obávat,“ uklidnil zastupitele Luděk Tesař
red