Od slavnostního otevření centra Přístav kutnohorské charity v nově zrekonstruovaných prostorách v ulici Jiřího z Poděbrad 289 v Kutné Hoře uplyne v září jeden rok. Přístav poskytuje zdarma služby pro osoby duševním, zdravotním postižením, otevřené dveře tu mají také senioři, kteří se cítí osamělí. V současné době má centrum Přístav 110 klientů. „Po přestěhování do nových prostor jsme rozšířili nabídku našich aktivit. Přes sezonu jsme tu otevřeli rychlé občerstvení a toalety pro veřejnost, k dispozici jsou i pro tělesně postižené lidi,“ uvedla Markéta Machanová, vedoucí centra Přístav a dodala, že v rámci projektu Záchranný kruh tu zdravotně handicapovaní klienti mají příležitost nacvičovat různé dovednosti a začlenit se zpět do pracovního procesu. Provoz občerstvení potrvá do konce října a to od středy do soboty, vždy od 9 do 15 hodin.
Je středa 3. srpna dopoledne. Přicházím na smluvenou schůzku s vedoucí centra Přístav Markétou Machanovou a Marcelou Mommersovou z Oblastní charity Kutná Hora. Procházím malou brankou pod voršilským klášterem. Po pravé straně je nově zrekonstruovaný historický dům, který se stal sídlem jednoho z charitních středisek, přístavem nejen pro lidi s handicapem. Ze strany od parkoviště je pro veřejnost nově otevřeno malé občerstvení. Návštěvníci města, kteří využívají parkoviště u kláštera Voršilek, ale i místní, se tu mohou zastavit, občerstvit. Vůni kávy nelze odolat… Využijeme malého venkovního posezení a milá obsluha během okamžiku přináší na tácku voňavou kávu, servírovanou s úsměvem.
„Jsem tady moc rád, protože si můžu zdokonalit své schopnosti,“ říká Vašek z Kutné Hory, který je klientem Oblastní charity Kutná Hora. Zanedlouho mu bude čtyřicet let. Než u něj propukla nemoc, vystudoval průmyslovou školu a začal studovat i vysokou, tu však již nedokončil. „Jsem rád, že tu potkávám i cizince a můžu s nimi prohodit pár slov. Něco si ještě pamatuji. Od základní školy jsem se učil němčinu a angličtinu jsem měl od druháku na průmyslovce. Jsem moc rád, když můžu lidem pomoci a třeba jim vysvětlit cestu do centra města, nebo kde je chrám sv. Barbory,“ říká s úsměvem Vašek. Na parkovišti zastavil další automobil a mladý pár se přišel zeptat na cestu do centra. Vašek jim ochotně vysvětluje cestu, podává jim informační letáčky s mapkou, které pro tyto účely poskytlo informační centrum města. „Mám rád lidi. Moc mě to tu baví. Jediné, co mi můj život omezuje, je má nemoc a to tak těžká, že jen bere, nedává nic. Nežehrám. Beru to tak, jak to je a snažím se s tím pracovat,“ říká Vašek. Jak dodal, s nemocí bojuje už od roku 2002.
Spolu s ním v občerstvení pracuje Jirka z Uhlířských Janovic, který do Kutné Hory dojíždí a také využívá služeb centra Přístav Oblastní charity Kutná Hora. „Práce tady se mi moc líbí. Jsem moc rád mezi lidmi. A jsme tu skvělý kolektiv,“ říká Jirka, který vystudoval střední školu s maturitou, obor nábytkářství. Jeho snem bylo stát se farářem.
Obsluhu občerstvení zajišťují čtyři proškolení klienti, kteří se tu střídají po dvou. Pracují tu na základě dohody o provedení práce. Jejich vedoucí je Aňa, mladá žena z Ukrajiny, která do Kutné Hory přišla letos v březnu, spolu se svými dětmi tu nalezla nejen bezpečný úkryt před válkou, ale i práci. Původním povoláním je ekonomka, manažerka zahraničních vztahů.
Aně je 36 let, pochází z Ukrajinského města Dnipro. Bezpečné útočiště před válkou našla v Kutné Hoře, kam přijela 18. března i se svými dcerkami. Na Ukrajině má maminku, bratra a manžela. „Manžel se rozhodl poslat mě s dětmi do Evropy, do bezpečí. Máme dvě dcery, pětiletou a dvanáctiletou. Kdybych neměla děti, nepřijela bych sem. Zůstala bych na Ukrajině,“ říká maminka dvou dětí, která vystudovala a pracovala na Ukrajině jako účetní se specializací na zahraniční vztahy. Díky tomu, že dobře mluví anglicky, nedělá ji problém komunikovat. Pomoc v Kutné Hoře na počátku vyhledala v charitě, kde nakonec našla i uplatnění. V rámci projektu Záchranný kruh dohlíží na klienty, kteří tu pracují v kuchyňce rychlého občerstvení. Při rozhovoru mluví již velmi dobře česky, a když nenachází potřebné slovíčko, mluví anglicky. „Koupila jsem knihu, učebnici češtiny pro ukrajinsky mluvící. Když studuji angličtinu, tak se můžu učit i češtinu. A když něčemu nerozumím, přijdu sem mezi své přátele a zeptám se, oni mi to vysvětlí,“ říká Aňa. A co má dále v plánu? „Nemůžu plánovat. Nemám plány, život je těžký. Musíme žít a doufat. A věřit v Boha. První měsíc, když jsem sem přišla, byla jsem zoufalá, měla jsem deprese. Situace na Ukrajině je velmi špatná a nikdo neví, kdy to skončí. Musím dělat vše proto, abych ochránila své děti. Chtěla bych, aby se tady cítily jako ostatní. Aby měly dobré jídlo, oblečení. To je důvod, proč chci chodit do práce. Jsem moc ráda, že můžu pracovat, učit se češtinu a usilovat, aby se moje děti měly dobře,“ dodala rozhodně Aňa a přiblížila těžký život její rodiny v okupaci, kdy zpočátku konfliktu celý měsíc neměli ani možnost koupit si chléb a základní potraviny. Aňa zavzpomínala i na život na Ukrajině. Hlavně mladší dcerce se stýská po tatínkovi a domově.
„Modlím se za Ukrajinu a věřím v naše vítězství. Děkuji všem lidem v České republice za pomoc a ochranu. Zpočátku jsem měla strach, bála jsem se, co s námi bude, kde budeme bydlet, co budeme jíst. Děkujeme,“ dodala Aňa.
Dopíjíme kávu v příjemném stínu v těsné blízkosti kláštera voršilek. Bylo to milé setkání a určitě sem na kávu zase dorazím. Přijďte se občerstvit i vy. Otevřeno tu mají do konce října a to od středy do soboty, vždy od 9 do 15 hodin.
„Bez podpory partnerů bychom se neobešli. Proto naše poděkování patří firmě Philip Morris a.s., která z větší části rozjezd projektu finančně podpořila. Díky Philip Morris a.s. jsou naši zdravotně znevýhodnění klienti zaměstnaní a dostávají za svoji práci mzdu. Děkujeme také Výboru dobré vůle Nadaci Olgy Havlové. Díky jejich grantu jsme rychlé občerstvení mohli materiálně vybavit. Římskokatolická farnost Sedlec pořádala více než rok různé akce, jako například Jarní rovnodennost, jejichž výtěžek podpořil tento projekt. Část finančních prostředků jsme do projektu vložili také z letošní rekordní Tříkrálové sbírky 2022,“ doplnila Marcela Mommersová.
Monika Pravdová
