O tom, jak významné postavení v životě města měly mnohé předválečné kutnohorské firmy, svědčí skutečnost, že jejich jméno rezonuje dosud, ačkoliv svoji musely ukončit před mnoha desítkami let. A nemusely to ani být firmy co do počtu zaměstanců velké. Řekne-li se jméno Podlipný, mnoha lidem okamžitě „naskočí“ knihařství, papírnictví.
.
Josefu Podlipnému, člověku působícímu na pomezí dokonalého řemesla a umění, bude věnován jubilejní XX. Kutnohorský podvečer (dříve Podvečery s regionální literaturou). Uskuteční se v konferenčním sále hotelu U Kata v Kutné Hoře, a to ve středu 26. listopadu od 18. hodin.
Možná mnohé překvapí, že Josef Podlipný, jakýsi typ pravého Kutnohořana, z Kutné Hory nepocházel. Narodil se 18. srpna roku 1871 v Golčově Jeníkově. Od dětství pěkně kreslil, a tak se uvažovalo, že půjde na učitele. Ale z finančních důvodů vstoupil do učení u jeníkovského knihaře Augustina Ptačovského.. Po vyučení dále rozvíjel svoje schopnosti jak knihařské, tak i výtvarné – např. na „zkušené“ ve Vídni. Po vojenské službě, kterou absolvoval v Bosně, pracoval krátce v knihařské dílně v Chotěboři. Ale už v roce 1898 se trvale usadil v Kutné Hoře.
Zde se v roce 1910 oženil s Ludmilou Fastrovou, která pocházela ze známého kutnohorského mlynářského rodu a která byla sestrou spisovatelky Marie Vondrové Fastrové.
Byla tak založena rodina, která byla nejen významnou součastí městské podnikatelské sféry, ale také kulturního a společenského života. Sám Josef Podlipný byl například důležitým a aktivním členem kutnohorského Sokola, přátelil se s kulturními osobnostmi. A především v jeho dílně vznikaly řemeslně kvalitní a umělecky nádheré knihy. Jeho vnučka, paní Věra Kalousová – Podlipná, píše: „Dědeček byl knihař – umělec. Mezi jeho zákazníky patřili kromě běžných zájemců o užitkové knižní vazby také různí mecenáši, nebo bibliofilové, jako např. hrabě Chotek ze zámku Kačina, královéhradecký biskup Brynych, pardubický baron Kraus, velkostatkář Vojtěch Vraný ze zámku v Třebešicích, nebo statkář Bruthans z nedalekých Hořan. A také nejrůznější spolky, obecní úřady a instituce, pro něž zhotovoval pamětní knihy, většinou bohatě zdobené. Dále pak vznikaly darovací adresy pro státníky, průmyslníky a jiné významné osobnosti. Dědečkovy umělecké práce dostávali také oba naši prezidenti, T.G.Masaryk i Ed.Beneš. V neposlední řadě dělal uměleckou knižní vazbu i pro ak.malíře Josefa Jana Šedivého a pro spisovatele a básníka samouka, který se jmenoval J. V. Pokorný- Pikulík“.
V roce 1926 byl dostavěn dnes už slavný rodinný i firemní dům, který se nachází… no samozřejmě u křižovatky U Podlipných.
Podlipní měli čtyři syny. Dva však v mládí tragicky zahynuli. Zbylí dva projevili umělecké nadání po otci.. Jaroslav se stal fotografem, nejmladší syn Jiří, který byl nadán talentem kreslířským a stylistickým, se stal učitelem. A byl to právě on, kdo se nakonec rozhodl, že po otci převezme knihařskou dílnu. Jenže dějinné poryvy byly jiného mínění, a tak byla firma v roce 1949 za ponižujících okolností znárodněna. Josef Podlipný příšel o to, co miloval a co bylo i smyslem jeho života. Zemřel 24. července 1953 v Kutné Hoře a je pohřben na hřbitově Všech svatých.
Na Kutnohorském podvečeru konaném na jeho počest budou čteny ukázky ze vzpomínek syna Jiřího (v podání Věry Kalousové, Zuzany Trnkové a Otakara Fialy), krátký referát o meziválečném podnikatelském prostředí v Kutné Hoře přednese Miroslav Štrobl. A program opět doplní dokumentární film. V hudební části Podvečera vystoupí výborný Komorní akordeonový soubor žálů ZUŠ Kutná Hora pod vedením Aleny Pospíšilové.
Vladimír Císař
.