Na zasedání Rady města ve středu 28. srpna čeká radní ne zrovna častý úkol, projednat a eventuálně doporučit zastupitelům ke schválení pojmenování nové ulice, spojnice mezi stávajícími ulicemi Loreckou a Waldhauserovou v místě, kde byly postaveny nové domy. …………………………………………….
Jakým způsobem vlastně pojmenování nové ulice vzniká? Nabízíme vám rozklad a zdůvodnění, které na žádost technického oddělení odboru správy majetku MěÚ vypracoval kutnohorský kronikář Lukáš Provaz. Čtení je to jistě poučné. Z návrhu vyplývá, že nejvhodnější by bylo pojmenování ulice po kutnohorském rodákovi E. V. Voskovi, výrazné osobnosti tří odbojů. Pokud se radní rozhodnou tento návrh doporučit, konečné slovo budou mít kutnohorští zastupitelé.
Návrhy pojmenování, zdůvodnění jejich výběru a doporučení vypracoval Lukáš Provaz, kronikář města Kutná Hora. Text je redakčně krácen.
LORECKÁ
Dům čp. 680 je již v katastru nemovitostí označen jako ulice Lorecká, tedy stejně jako např. supermarket Billa. Pro nový bytový dům čp. 684 je proto použití tohoto názvu možné rovněž. Systém rozložení ulic v této části Hloušky je ale velice pravidelný a i použité názvy tento sytém respektují. Lorecká ulice je orientována ve směru sever-jih a její název vymyslel r. 1910 místní historik a archivář Otokar Hejnic s cílem pojmenovat cestu směřující z Kutné Hory k někdejší tvrzi Lorec, tedy pivovaru. Vzhledem k této orientaci stávající Lorecké ulice nepovažuji její „odbočení“ ve směru východ-západ, a tedy ani použití jejího názvu pro nové domy v uvažované nové ulici za vhodné.
WALDHAUSEROVA
Obdobným příkladem, jako je uveden výše, je i použití názvu ulice Waldhauserovy. Pokud by se toto označení opravdu pro nový dům čp. 684 použilo, nastane při výstavbě dalších domů ve vznikající uliční frontě problém, kde „ukončit“ ulici Waldhauserovu a kde již „začít“ ulici Loreckou. Dovedeno do důsledku by se mohlo stát, že východní část domů v téže uliční frontě by byla označena jako ulice Waldhauserova, kdežto západní část (stávající čp. 680) jako Lorecká. Proto ani použití názvu Waldhauserova nedoporučuji.
JENEWEINOVA
Třetí možností je „prodloužení“ stávající ulice Jeneweinovy východním směrem. Zeměpisná orientace (východ-západ) uvažované nové ulice se s ulicí Jeneweinovou shoduje, přesto použití tohoto názvu nepovažuji za šťastné: Jeneweinovou ulicí obyvatelé obvykle chápou až rodinné domy stojící západně od křižovatky s ulicí Zemanovou, takže „prodloužení“ Jeneweinovy ulice by podle mého názoru nepřispělo k místní orientaci. Z výše uvedených důvodů proto navrhuji vytvořit zcela nový název, který by uměle „neprodlužoval“ či „neohýbal“ stávající ulice:
U BILLY či U AUTOBUSOVÉHO NÁDRAŽÍ
Názvy veřejných prostranství mají sloužit lepší orientaci v městském prostoru. Proto – i když spíše pro úplnost – uvádím rovněž možnosti názvů odvozených od využití dané lokality, tedy ulice U Billy či U Autobusového nádraží. Zároveň ale upozorňuji, že přes množství supermarketů Billa a samozřejmě i přes množství městských nádraží ve městech České republiky neexistuje nikde název U Billy či U Autobusového nádraží. Oba totiž působí nepřitažlivě a navíc existuje reálná možnost, že skutečnost, od které byl název odvozen, zanikne (např. uvažovaný přesun autobusového nádraží v K. Hoře), a tím název zcela ztratí opodstatnění. Z těchto důvodů ani tyto názvy nedoporučuji. S výjimkou výše uvedené ulice Lorecké, jejíž název měl napovídat, jak jsem uvedl výše, směr z (centra) města k Lorci, jsou všechny okolní ulice pojmenovány po osobnostech místního, nebo celostátního významu. V blízkém okolí se tak nachází nejen zmíněné ulice Waldhauserova (Konrád Waldhauser, jeden z předchůdců M. Jana Husa), Jeneweinova (Felix Jenewein, malíř) či Zemanova (Jan Zeman, dělník zabitý r. 1945), ale také Benešova, Štefánikova, Nerudova, Barákova či Braunova. Proto se domnívám, že zvolit pro uvažovanou ulici právě v této lokalitě jméno významné místní osobnosti by bylo ve shodě s ostatními názvy.
Navrhuji proto tyto osobnosti, resp. názvy ulice:
KVĚCHOVÉ, resp. MARIE KVĚCHOVÉ, resp. M. FISCHEROVÉ-KVĚCHOVÉ
Marie Fischerová-Kvěchová (1892-1984), kutnohorská rodačka, je známou českou malířkou a ilustrátorkou, zvláště dětských knížek, stejně jako řady plakátů, pohlednic a nástěnných didaktických obrazů pro školy. Svá díla vystavovala doma i v zahraničí, zvl. v Paříži. Přestože by si paní Fischerová-Kvěchová ocenění ze strany rodného města jistě zasloužila, problém spatřuji v jejím komplikovaném dvojitém příjmení. Navíc by se v případě volby jejího jména musel zřejmě vyžádat souhlas její rodiny.
RAIMANOVA
Návratem k názvům z meziválečné doby by mohl být jméno Ferdinanda Raimana (1880-1929), starosty Kutné Hory v letech 1920-1929. Město si tohoto svého představitele vážilo natolik, že po něm r. 1938 pojmenovalo ulici (dnes Školní). Vzhledem k nacistické okupaci a následnému osvobození, kdy se řada názvů měnila, se Raimanova ulice přejmenovala na Stalingradskou a nakonec na politicky „neutrální“ Školní. Obnovit tedy jméno Raimanovy ulice v Kutné Hoře by bylo možné, navíc v blízkosti jeho někdejší ulice. Problém však spatřuji v tom, že osobnost F. Raimana již dnes patří k poměrně zapomenutým.
VOSKOVA
Kapitán Emanuel Viktor Voska (1875-1960), rovněž kutnohorský rodák, je celostátně uznávanou osobností všech tří odbojů. Spolupracoval jak s TGM během první světové války, tak také s E. Benešem během války druhé, a má tak nemalý podíl na vzniku (a obnově) samostatného Československa. Ke Kutné Hoře se navíc vždy hrdě hlásil a rodné město k němu, o čemž svědčí např. v r. 1936 udělené čestné občanství. V 50. letech byl jako politický vězeň navzdory vysokému věku držen ve vazbě. Po smrti byla urna s jeho popelem uložena v kutnohorském hřbitově Všech svatých, jeho jméno se ale na náhrobku objevit nesmělo. Teprve zásluhou kutnohorské pobočky Konfederace politických vězňů a Města Kutná Hora se v minulých letech podařilo vztyčit na Voskově hrobě důstojný pomník připomínající jeho památku. A Václav Havel ocenil tohoto Kutnohořana in memoriam Řádem T. G. Masaryka.
Pro volbu Voskova jména pro uvažovanou novou ulici existují, myslím, vedle jeho osobních postojů a zásluh také další důvody:
– ulice nesoucí jeho jméno by se vhodně nacházela poblíž jeho rodného domu (Lorecká 14)
– slovo „Voskova“ je lehce zapamatovatelné a není komplikované (jako výše uvedený návrh M. Fischerové-Kvěchové)
– E. V. Vosku a jeho zásluhy v Kutné Hoře krom náhrobku nic nepřipomíná, nemá zde ani pamětní desku
– připomínku Voskova jména by zřejmě podpořila, jak jsem měl možnost zjistit již dříve, zmíněná kutnohorská pobočka KPV
Závěr: Vzhledem k výše uvedenému doporučuji,
– aby pro uvažovanou novou ulici nebyl použit název žádné ze stávajících ulic
– aby se ulice nazvala jménem některé z kutnohorských osobností, přičemž jako nejvhodnější se mi pro danou lokalitu jeví název VOSKOVA.
.