Archeologové v suterénních prostorách bývalé Základní školy Jana Amose Komenského Na Náměti v Kutné Hoře zachytili pozůstatky starší obytné zástavby, která o více jak 400 let předcházela dnešní rekonstruovaný objekt. Dochovala se z ní kamenná obvodová zdiva. Překvapivým nálezem byla pod podlahou bývalé tělocvičny zachycená klenutá chodbička, zakončená, více než osm metrů hlubokou studnou z přelomu 15. a 16. století. Cenným nálezem je pro archeology i doposud nalezený pestrý soubor mincí z horizontu druhé poloviny 15. století až první poloviny 18. století i ozdobný stříbrný knoflíček, který zřejmě zdobil oděv zámožnějšího měšťana.
Záchranný archeologický průzkum suterénních prostor bývalé školy, která se po kompletní rekonstrukci promění v moderní vzdělávací a výchovné centrum s převahou knihovnických služeb, byl zahájen 1. června. Po odstranění podlah a odbagrování novodobých navážek až do hloubky dvou metrů odkrývají archeologové postupně další mimořádně zachovaná kulturní souvrství. Mají přitom unikátní příležitost prozkoumat kontinuální vývoj této části města od jeho založení v druhé polovině 13. století, přes jeho další vrcholně a pozdně středověké fáze, až do období přelomu 19. a 20. století. „Je to poměrně výjimečná situace, protože zástavba na této ploše se dlouhodobě příliš neměnila a i díky tomu se historická souvrství dochovala v nepříliš narušeném stavu až dodnes,“ řekl dr. Filip Velímský z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i., který je vedoucím výzkumu. Velká část zkoumané plochy sloužila podle jeho slov jako hospodářské zázemí pro dva středověké domy, známé také jako dům Pasoletovský a dům Radost, které původně stály na začátku ulice Krupičkova.
Oba domy byly před zahájením výstavby školy zbourány, aniž by přitom došlo k jejich dokumentaci. Jak upozornil Filip Velímský, jejich zánik má celkem zajímavou spojitost s osudy jiné, mnohem významnější historické stavby, konkrétně někdejšího sídla českých králů, Vlašského dvora. „Areál bývalé mincovny měl být v druhé polovině 19. století adaptován na školu. Ukázalo se však, že prostory jsou pro tyto účely nevhodné a náklady by byly příliš vysoké, proto město začalo hledat náhradní řešení a prostor pro novou školní budovu, který našlo právě zde Na Náměti,“ řekl Filip Velímský.
Začátkem července, kdy se výzkum dostal do své druhé poloviny, se archeologové v některých vybraných sondách pohybovali v hloubce více jak čtyři metry pod úrovní původních podlah školních tříd a dokumentovali zde nejstarší zachycená souvrství z přelomu 13. a 14. století. „V této době tu patrně již pozvolna doznívala intenzivní těžba stříbra probíhající předtím na celé severní části Roveňského pásma a začala zde vznikat prvotní městská zástavba. Mohl sem však zasahovat také hřbitov od nedalekého kostela Panny Marie Na Náměti, který byl založen před polovinou 14. století,“ podotkl Filip Velímský.
Stáří jednotlivých kulturních souvrství je podle jeho slov poměrně bezpečně stanoveno díky nalezeným zlomkům keramiky a především mincím. V rámci výzkumu probíhá v jednotlivých sondách pečlivý detektorový průzkum. „Aktuálně máme k dispozici již poměrně pěkný soubor mincí. Nejstarší z nich je prozatím stříbrný parvus Jana Lucemburského ze začátku 14. století. Máme ale i mince dalších českých panovníků například groš a peníz Karla IV., drobné mince – haléře Jiřího z Poděbrad, Vladislava a Ludvíka Jagellonského, Ferdinanda I. a další mladší domácí a zahraniční ražby z období 17. a 18. století“ dodal Filip Velímský.
Tyto nálezy pak doplňují další artefakty například části kovových nástrojů, nábytková a oděvní kování, fragmenty nádob ze skla a kameniny, výrobky z opracované rohoviny či kosti atd. „Doufáme, že při druhé etapě výzkumu se nám snad povede výrazněji rozšířit soubor nálezů pocházejících z předhusitského období, tj. ze 13. a 14. století a podaří se nám tak zase o trochu více poodhalit okolnosti založení a rané existence města,“ řekl Filip Velímský.
Více o proměně opuštěné chátrající školy v moderní vzdělávací centrum jsme psali v tištěné podobě Kutnohorských listů, články jsou v kompletním znění k dispozici na webových stránkách.
Monika Pravdová
Více jsme psali zde:
